Před patnácti lety vydal dnes již zesnulý sociolog Miloslav Petrusek knihu Společnosti pozdní doby. Po úvodních kapitolách, kde si nalajnoval hřiště, nabídl překvapivě dlouhý seznam toho, jak soudobá společnost sebe samu nazývá: od alternativní a amerikanizované přes fragmentarizovanou, korporativní a pluralitní až ke zrychlující se. Nejnápadnější je zřejmě množství „post“ termínů: postindustriální, postmetafyzická, postmoderní, postrevoluční, postsekulární či posttotalitní společnost.
Zdálo se, že skončil průmysl, metafyzika, moderní doba, revoluce, náboženská sekularizace, politické totality a mnoho dalšího. Co začíná, to se tak úplně nevědělo, jak naznačují termíny, které se příliš neujaly: masturbační společnost, metronomická společnost, společnost konce organizovaného kapitalismu.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
