Co spojuje finskou a estonskou premiérku, litevského a českého ministra zahraničí, šéfku Evropské komise a ukrajinského prezidenta? V poslední době je to nepochybně shoda, že proti ruské agresi je potřeba se společně a tvrdě bránit. Expert na mezinárodní vztahy z German Council on Foreign Relations Benjamin Tallis teď ve svém eseji v knize To Ukraine With Love: Essays on Russia‘s War and Europe‘s Future (Ukrajině s láskou: Ruská válka a Evropská budoucnost) přidal obecnější spojnici. Je to společná ideologie. Tallis ji nazývá neoidealismus.
„Jde o nový, morálně založený přístup ke geopolitickému prosazování zájmů v mezinárodních vztazích, odráží se v reakcích politiků na válku rozpoutanou Ruskem,“ říká Respektu. Jak zdůrazňuje, klade důraz na práva všech demokratických států, včetně práv menších států na sebeurčení, například v jejich snaze být zapojeni do struktur Evropské unie a NATO a odmítat sféry vlivu Ruska. „Neoidealismus se opírá o sílu hodnot koncipovaných jako ideály, o které je třeba usilovat, jako jsou lidská práva a základní svobody, demokratická správa věcí veřejných a liberální společnost,“ říká Tal-
lis s tím, že „její občané mají mít právo na nadějnou budoucnost“.
Tallis považuje v úvodu zmíněné příklady politiků za vůdčí osobnosti neoidealismu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se za „nejtěžších okolností“ postavil do čela své země, neopustil ji a spoluobčany vedl proti nepříteli; estonská premiérka Kaja Kallas je v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 49 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
