Před minulým víkendem oslavili Dánové svůj poslední Velký modlitební den. Těžko říct, kolik z nich se věnovalo duchovnímu rozjímání, do kostelů chodí v Dánsku pravidelně jen tři procenta lidí. Spíš se většina z nich sebrala a tak jako vždycky odjela na ryby, za příbuznými, zkrátka na tři dny pryč. Velký modlitební den připadá v severské zemi na pátek před čtvrtou nedělí po Velikonocích, a to už tři sta let, od konce 17. století.
Jenže dánský parlament teď Velký modlitební den ze seznamu státních svátků vyškrtl, a tak napřesrok půjdou Dánové čtvrtý pátek po Velikonocích do práce. Dánsko je bohatá země, která dvacet let téměř neznala masovější sociální protesty, teď tu ale desítky tisíc občanů ve značkových nepromokavých bundách skandovaly protivládní hesla. Tohle si tedy opravdu nezasloužili.
Vláda svůj nepopulární krok zdůvodnila lapidárně: potřebuje sehnat další peníze, aby mohla přidat armádě na rozpočtu kvůli válce na Ukrajině. Kabinet premiérky Mette Frederiksen narýsoval plán postupného navyšování zbrojních výdajů až na čtyři miliardy eur v roce 2030. Zrušení jednoho dne pracovního volna by každoročně dodalo do státní kasy přes 400 milionů eur. Dánové to sice chápou a boj proti ruskému agresorovi podporují. Přes 73 procent z nich však nechce kvůli tomu přijít o den volna. Vláda si má peníze sehnat jinde.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
