Odložené případy v kauze Feri opět nastolují otázku, co znamená znásilnění

Minulý týden proběhlo další kolo soudního přelíčení s Dominikem Ferim (26). Kariéru někdejší stoupající hvězdy zdejší politiky, jak známo, zastavilo v roce 2021 obvinění několika žen ze sexuálního násilí. Dnes Feri čelí obžalobě ze dvou znásilnění a jednoho pokusu o něj. V ostře sledovaném případu od začátku do kamer médií i skrz obnovené účty na sociálních sítích tvrdí, že je nevinen. Na soudních chodbách v tomto smyslu opakuje, že mladé ženy, jejichž výpovědi zůstávají stále neveřejné, si vymýšlejí nebo překrucují realitu svého setkání se slavným a atraktivním mladým mužem.

Za tímto obrazem zapadá ještě jedna – a zcela zásadní – linka případu. Už dlouho víme, že ne všechny skutky v kauze bývalé výrazné tváře TOP 09 se dostaly až před soud. Pět příběhů mladých žen státní zastupitelství nakonec odložilo. Právě tohle je podle obviněného expolitika argument, že jeho případ je plný výmyslů. Respekt získal dokumenty, které obsahují detailní popis toho, co se mezi Ferim a ženami stalo. Detaily se částečně překrývají se svědectvími, která na začátku kauzy popsal Deník N ve spolupráci s kolegy z A2larm. Součástí dokumentů je ale především argumentace policistů a státních zástupců: souhlasí s tím, že se skutky odehrály tak, jak je ženy policistům popsaly, ale z právního hlediska v nich nevidí trestný čin znásilnění. Advokáti pětice žen to hodnotí opačně. Na konci března se obrátili na vrchní státní zastupitelství a zároveň na Ústavní soud, obě instituce případy právě teď přezkoumávají a je možné, že zmíněných pět případů se nakonec před soud dostane.

Případ Feri díky popularitě obviněného svého času k tématu sexuálního násilí přitáhl nebývalou pozornost. Stejně jako i nebývalé kontroverze. Nejde jen o generačně rozdělenou společenskou debatu o tom, které modely chování mezi muži a ženami dnes česká společnost toleruje a které už ne. Jde i o právní rovinu: ani státní orgány evidentně nemají úplně jasno v tom, co je sexuální násilí a co lze z hlediska paragrafů označit za znásilnění. A nad niternou právní debatou visí zásadní otázky – kde leží hranice spravedlnosti? A proč zrovna tam?

Slabý odpor

Ačkoli v Česku existuje právní definice znásilnění, neznamená to, že vnímání tohoto trestného činu je všem naprosto jasné. První hranici toho, co může být nakonec trestné a dostat se před soudy, nastavují právě policisté a státní zástupci, ti jsou zde základním hybatelem. Jejich význam nabývá na síle ve chvíli, kdy jde o komplikované případy, jako je právě obvinění ze znásilnění. Důkazy se odvíjejí od tvrzení poškozených, jedná se často o traumatické a ne zcela jednoznačně popsané zážitky. Každá právní definice navíc stojí na abstraktních pojmech, její naplnění je nutné zkoumat v každém jednotlivém případě. O znásilnění se podle zákona jedná v případě, kdy někdo násilím nebo pod jeho hrozbou někoho jiného donutí k pohlavnímu styku nebo využije jeho bezbrannosti. A právě v odložených případech spojených s Dominikem Ferim se ukazuje, že chápání těchto pojmů se může zásadně lišit.