Nová vakcína proti malárii může zachránit miliony afrických dětí

Průlom, který změní svět. Tak nazývají vědci i lékaři protimalarickou vakcínu, kterou v polovině dubna jako první země světa schválila Ghana. Nové očkování vyvinuté vědci z Oxfordské univerzity je určeno africkým dětem a klinické zkoušky naznačují, že funguje s téměř osmdesátiprocentní účinností – což je u tak složité nemoci, jakou je malárie, fantastický výsledek. Vakcína je navíc poměrně levná, bude se vyrábět ve velkém množství a mohla by se stát důležitým krokem k definitivnímu vymýcení choroby, proti níž lidstvo hledá očkování již zhruba sto let a která ročně na celém světě připraví o život kolem 620 tisíc lidí, převážně právě dětí.

Výsledky závěrečného kola klinických zkoušek nové vakcíny označované R21, jehož se v Mali, Burkina Fasu, Keni a Tanzanii účastní 4800 dětí, zatím nebyly zveřejněny. Úřady některých afrických zemí se s nimi ale již seznámily a podle expertů jsou velmi nadějné. „Jsme nadšeni. Vakcína se zdá bezpečná a účinnost je dost vysoká, kolem 75 procent,“ řekl zpravodajství BBC World Service Adrian Hill, ředitel oxfordského Jennerova ústavu, kde byla vakcína vyvinuta. Schválit novou očkovací látku, která se podává ve třech dávkách (čtvrtou je nutné aplikovat po roce), by tak brzy mohla i Světová zdravotnická organizace. Že ji Ghana předběhla, je podle Hilla překvapivé, ale správné rozhodnutí tamních úřadů.

Po zkušenostech s covidem-19, kdy africké země neměly k vakcínám včas přístup, se navíc rýsuje důležitá změna. Vakcínu, která účinkuje proti africkým formám malárie, vyvinul ve spolupráci se zmíněným ústavem známý indický Sérologický ústav – a vyrábět ji bude v továrně, kterou postaví přímo v Ghaně. Produkce má dosáhnout 100–200 milionů dávek ročně, každá dávka bude stát několik dolarů.

Oxfordská vakcína není první schválenou očkovací látkou proti malárii. Tou se předloni stala vakcína RTS, S firmy GSK, která je však patrně méně účinná a je obtížnější ji vyrobit. Najít očkovací látku proti malárii je těžké proto, že nemoc nezpůsobuje virus ani bakterie, ale parazit s komplikovaným vývojovým cyklem, jímž prochází ve dvou organismech – komárech a lidech. Navíc se různě proměňuje i uvnitř lidského těla, kde napadá jaterní buňky a červené krvinky. Kvůli jeho nestálé povaze bývají snahy zkrotit ho očkováním přirovnávány například k pokusu přibít kladivem na zeď měkký rosol.