Má duše
Je jarní víkend roku 2010. Pracuji v Madridu, ale hledám tu nejlepší španělskou pláž, kde nikdo není a vlny jsou tak akorát. Už jsem projel celý sever Španělska od Baskicka, přes Kantábrii, Asturii až po Galicii. Teď se moje pozornost obrací k jihu. Východ země na pobřeží Středozemního moře mě nezajímá, protože k životu potřebuji oceán.
Andalusie je poslední španělská samospráva, kde se dá napít vody z Atlantiku. V baru Las Dunas u Trafalgarského majáku je pestrá společnost. U kulečníku dostanu od opilé ženy vynadáno, že beru místním práci, barman mi říká gringo, což mi nevadí, protože to znám z Brazílie, a kapela hraje španělský grunge, což je o dost lepší než španělský pop.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 49 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
