Hlídač a otroci
Nedůvěra vůči přílišné moci soukromých koncernů. Kritický přístup vůči rétoricky vznešené, v činech však leckdy sobecké zahraniční politice Západu. Zájem o chudší, takzvané rozvojové země. Příznivci těchto novinářských principů, jimiž je britský deník The Guardian (v překladu Hlídač) mezi velkými globálními médii pověstný, byli minulý týden překvapeni. The Guardian si zadal jakousi „sebeinvestigaci“, a ta odhalila, že jeho zakladatel John Edward Taylor a většina ze svobodomyslných a osvícenskými hodnotami formovaných filantropů stojících spolu s ním u zrodu listu bohatli na otrokářství.
Velká Británie se počátkem 19. století obrátila proti obchodu s otroky. Její lodě patrolovaly u afrických břehů a bránily otrokářským korábům v přepravě zotročených přes Atlantik a monarchie se považovala za nositele civilizace v barbarském světě. Z Nového světa však dál ve velkém kupovala produkty práce otroků, zvláště bavlnu. Mířila hlavně do Manchesteru, střediska textilního průmyslu, kde reformní deník v roce 1821 – čtrnáct let po britském zákazu obchodu s otroky – vznikl.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 49 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
