0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Téma25. 3. 202312 minut

Mlha nad „dlouhým covidem“

Zájem publika už je jinde, ale vědci řeší znepokojivé důsledky pandemie. Měsíce či roky trvající potíže po nákaze koronavirem jsou mnohem větší problém, než se zdálo.

Tady máme uloženy pacienty. (Imunoložka Vladimíra Řezáčová) • Autor: Matěj Stránský

Tady vevnitř máme boxy a v nich pacienty.“ Slova imunoložky Vladimíry Řezáčové znějí poněkud děsivě, protože právě otevírá velkou kovovou nádobu s kapalným dusíkem, z níž se valí bílá pára. Slovem „pacienti“ s nadsázkou označuje nikoli celá těla, ale pouze buňky lidí skladované uvnitř nádoby – lidí s takzvaným postcovidovým syndromem, stavem, kdy člověk nepřestane mít zdravotní problémy ani tři měsíce po prodělání akutního covidu. Právě na výzkum záhadného jevu, který nepřestává lékaře i výzkumníky překvapovat, se ve Fakultní nemocnici Hradec Králové zaměřili hned na začátku pandemie. Zdejší kolekce vzorků odebraných pacientům je díky tomu unikátní i ve světovém měřítku.

Mlha valící se z kontejneru je zároveň v něčem symbolická. Zahaluje problematiku postcovidu, jejž mnozí lékaři dříve pokládali za výmysl, psychosomatický stav, který si lidé sami vsugerují. Dnes víme, že si postižení nic nevymýšlejí a syndrom má fyziologické příčiny. Na tom ostatně není nic překvapujícího; svět v uplynulých třech letech čelil děsivé pandemii nového viru, který možná unikl z laboratoře a možná na člověka přeskočil ze zvířat.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Zároveň jsme svědky značného rozporu. Na jedné straně je postcovidový syndrom obrovský problém: Podle hojně citované přehledové studie zveřejněné v lednu ve vědeckém časopise Nature Reviews Microbiology syndrom, někdy nazývaný „dlouhý covid“, postihuje přinejmenším každého desátého pacienta, který prodělal vlastní nákazu virem SARS-CoV-2, celosvětově teď nejméně 65 milionů lidí. Z těch, kteří s akutním covidem skončili v nemocnici, trpí syndromem dokonce 50–70 procent pacientů. Řada postižených se nevyléčí ani po roce. Nejde přitom o problém seniorů, nejvíce nemocných je ve věkové kategorii 36-50 let, přičemž velká část postižených neměla před covidem žádné zdravotní problémy nebo trpěla jen méně významnými potížemi. Velmi zneklidňující pak je, že chráněn není ani ten, kdo covid už měl a uzdravil se bez následků. Naopak, zdá se, že riziko postcovidového syndromu stoupá s každou další infekcí.

Někteří vědci označili ve světovém tisku tyto výsledky za šokující – i vzhledem k tomu, že příčinu podivných postcovidových stavů, k nimž patří kromě dušnosti třeba i zapomínání, chronická únava, deprese, problémy s trávením či závratě, stále neznáme a schází i lék. Jenže pandemie zároveň slábne, u řady postižených časem mizí i post-covidový syndrom a především, lidstvo jako by chtělo na covid zapomenout – klesá zájem lékařů, médií, zdravotních pojišťoven i sponzorů vědeckého bádání. Výzkum i sama péče o nemocné dnes probíhá stranou pozornosti světa, který už má jiné starosti. Není vůbec jasné, zda příčiny skrytě doutnajícího problému někdy odhalíme.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc