Asi neexistuje větší evergreen tuzemské politiky než debata o platech ústavních činitelů. Letos se k tomu však nabízí ojedinělý kontext: rekordní inflace, ekonomický útlum a škrty ve státních výdajích. Za této situace se letos v lednu po dvou letech politikům „rozmrazily“ platy, zafixované v roce 2020 v rámci rozpočtových úspor kvůli pandemii.
Nyní platy na základě automatického výpočtu zakotveného v zákoně stouply o 13 procent, tak aby odpovídaly dvouapůlnásobku průměrné hrubé mzdy. Opozice požaduje solidaritu s občany a další zmrazení. Přidal se však i prezident Petr Pavel – poté, co vládě podepsal zákon o snížení růstu důchodů, ji na tiskové konferenci zkritizoval za to, že opozicí navržený bod týkající se zmrazení platů zablokovala. Podle hlavy státu není možné brzdit růst důchodů a na platy ústavních činitelů nesahat. Pavel posléze dodal, že by mělo jít o gesto směrem k veřejnosti, i když deficit veřejných financí nezachrání.
Vláda si podle prohlášení členů kabinetu uvědomuje, že pro velkou část voličů je nepochopitelné, že důchodcům se peníze ubírají a politikům naopak přidávají (i když se tak děje ze zákona a bez žádného aktivního kroku z jejich strany). Jen s řešením přišli později než opozice, která chce politické platy zmrazit až na pět let. „Solidarita v této chvíli v rámci plánu celkové konsolidace veřejných financí smysl dává, takže my tu debatu každopádně vedeme,“ naznačuje vicepremiér Vít Rakušan, že ke snížení růstu platů ústavních činitelů pravděpodobně dojde. Uvnitř vládního tábora vzniká návrh, který by platy zmrazil přibližně na jeden rok, maximálně však do dalších sněmovních voleb.
ap
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
