Dělníci kultury

Němci ho za války zavřeli na 13 měsíců, Češi za komunismu na 22 let. Po 14 letech ho propustili na podmínku, konfiskovaný majetek mu ale nevrátili. Když ho v uvolněnějších šedesátých letech nechali krátce působit na bohoslovecké fakultě v Litoměřicích, po ruské invazi ho z ní zase rychle vyhodili a v roce 1974 mu sebrali také povinný státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti. Místo aby ho to konečně zlomilo, podepsal o tři roky později jako jeden z prvních Chartu 77 a tajně radil kardinálovi Františku Tomáškovi. V listopadu 1989 promluvil na Letenské pláni, vrátil se do Litoměřic, kde se stal děkanem, a spřátelil se s papežem Janem Pavlem II. Když už se zdálo, že vše konečně směřuje k lepšímu, v létě prvního roku naší novodobé svobody se utopil při koupání v Itálii.

Kněz Josef Zvěřina byl hrdinným úkazem našich nedávných dějin. Teď to v pražském Studiu Hrdinů připomíná inscenace Zvěřinec, kterou napsal a zrežíroval Miroslav Bambušek. Po premiéře sice jeden z pozvaných renomovaných katolíků při odchodu prohlásil, že jestli v něm měla hra probudit nějaký duchovní rozměr, tak v jeho případě typický bambuškovský divadelní rej s vizuálními, hudebními, a hlavně hlasovými efekty dosáhl pouze toho, že se od poloviny představení modlil, ať už to má za sebou. Nicméně zas tak divoké to s novinkou není.