Novátorský „plurinárodní stát“, v němž mají komunity původních obyvatel země paralelní právní systém založený na vlastních tradicích. Ústavně zakotvená práva přírody. Právo na práci, právo na bydlení, právo na bezplatné vzdělání na všech stupních, právo na zdravotní péči. Právo na sportovní vyžití. Právo na kulturní vyžití. Právo na digitální konektivitu a právo odpojit se z internetu. Právo na hmotnou spotřebu. Právo na regeneraci přírody. Právo na zdravé a vyvážené prostředí. Právo na čistý vzduch. Právo na důstojnou smrt. Povinné rovné zastoupení mužů a žen ve všech státních institucích a státních nebo polostátních firmách…
To všechno a mnohé další nabídl jihoamerickým Chilanům návrh nové ústavy, na níž tamní ústavodárné shromáždění pracovalo více než rok. Navržený dokument má dechberoucích 388 článků, snažících se ošetřit vše, co modernizující se společnosti leží na srdci (pro srovnání, americká ústava má článků sedm, preambuli, závěr a 27 dodatků). O sepsání nové ústavy rozhodli Chilané referendem po mohutných protestech proti stávajícím poměrům, ve volbách také zvolili členy ústavodárného shromáždění. Na počátku září pak k urnám vyrazili potřetí, aby dokument stvrdili.
Nestalo se, výsledek více než potvrdil průzkumy, jež věštily základnímu státnímu dokumentu neúspěch. Referenda se zúčastnilo rekordních 86 procent oprávněných voličů, návrh byl zamítnut poměrem 62 ku 38. Nová ústava neprošla v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
