Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Komentáře

Kanec místo lva

Prezidenti by na Pražském hradě národním hrdinům předávali Řád Bílého divočáka, filmaři by si mezi sebou rozdělovali České kňoury, hokejisti by na dresech hrdě nosili obrázek bachyně a Jan Neruda by zřejmě básnil o tom, že jak kanci bijem o mříže. Kdyby šly dějiny jiným směrem, Bivoj by byl v kraji populárnější než Bruncvík, a my bychom tak měli ve znaku místo lva kance (více na str. 44–49). Daly by se samozřejmě vést úvahy, zda by právě prase divoké, velký sudokopytník z čeledi prasatovití, více nesymbolizoval naši národní povahu. Vždyť je to věčně hladový všežravec vybavený k hledání potravy mocnými páráky a klektáky, skvěle cítí i slyší a odpradávna je spojován se symboly plodnosti, síly a statečnosti. Jeho slabinou je, že špatně vidí a obecně je vnímán jako škodná – ročně se jich jen u nás zastřelí kolem čtvrt milionu. Kňour a bachyně navíc nezní zdaleka tak vznešeně jako lev a lvice.

Dvouocasý lev možná i kvůli tomu nakonec nad kancem už dávno vyhrál. Historici soudí, že vůbec nejstarší použití lva coby erbovního znamení na našem území pochází z roku 1247, kdy si ho dal do znaku markrabě moravský Přemysl Otakar II. Nosil ho až do 26. srpna 1278, kdy jako český král padl na Moravském poli. Lev zdobí i jeho náhrobek v katedrále sv. Víta. Když navíc v roce 1976 archeologové hrob po staletích otevřeli, zjistili, že ostatky byly zabalené do tkaniny s vytkaným vzorem se stojícími lvy.

Co se ale týče Přemyslova vztahu ke kancům, zdá se, že mu nebyli nesympatičtí…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].