Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Agenda

Kdy spatříme druhou Zemi?

Nový kosmický teleskop by mohl najít ve vesmíru stopy života

Mlhovina Carina v souhvězdí Lodního kýlu na jižní obloze je hvězdnou porodnicí. Při horním okraji snímku je dutina v mlhovině, odkud již záření nových hvězd vytlačilo prach a plyn – a právě tlak záření urychluje zahušťování mlhoviny a tvorbu hvězd. „Vrcholy“ v mlhovině jsou „vysoké“ až sedm světelných let.
Mlhovina Carina v souhvězdí Lodního kýlu na jižní obloze je hvězdnou porodnicí. Při horním okraji snímku je dutina v mlhovině, odkud již záření nových hvězd vytlačilo prach a plyn – a právě tlak záření urychluje zahušťování mlhoviny a tvorbu hvězd. „Vrcholy“ v mlhovině jsou „vysoké“ až sedm světelných let.

Již první barevné snímky z nového kosmického teleskopu Jamese Webba předčily očekávání. Je na nich například fascinující pohled do nejstarší minulosti vesmíru, nádherná skupina „tančících“ galaxií Stephanův kvintet nebo důkaz, že v atmosféře obří exoplanety více než 1000 světelných let od Země se nachází vodní pára. Zařízení s astronomickou cenovkou 10 miliard dolarů, vyvíjené s mnoha odklady a konstrukčními změnami již od devadesátých let, zahájilo minulý týden ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země ostrý provoz.

„Výsledek je ještě lepší, než jsme doufali. Na fotografiích je méně rušivých vlivů,“ pochvaluje si astrofyzik Martin Topinka, člen mezinárodního vědeckého týmu, který pomocí nového přístroje, největšího a nejvýkonnějšího teleskopu, jaký kdy lidstvo vyslalo do kosmu, bude zkoumat mimo jiné nejstarší galaxie a hledat v nich i známky vůbec prvních hvězd, které se v čerstvě zrozeném vesmíru rozsvítily. Ostatně snímkem, který Topinku nadchl nejvíc, je první ze zveřejněných fotografií, nad níž se v přímém přenosu z Bílého domu podivoval i americký prezident Biden; ukazuje překvapivě velké množství galaxií starších než 13 miliard let, jež vznikly méně než miliardu let po velkém třesku.

Možnosti „Jamese Webba“ jsou přitom ještě mnohem větší. Snímek (níže) je výsledkem zhruba dvanáctihodinové expozice. Již brzy ale teleskop pohlédne do nejstaršího vesmíru po zhruba 70 hodin rozdělených na několik časových úseků. Spatřit bychom pak měli galaxie, které vznikly…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 35 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].