Zhmotněním Mussoliniho snu o „velké Itálii“ bylo „přizdobení“ Národního památníku Viktora Emmanuela II. fašistickými symboly nebo čtvrť EUR působící jako filmová kulisa, jež měla konkurovat stavbám římských císařů. Jeho éra od nástupu k moci v roce 1922 až po závěr života v dubnu 1945, kdy byl zastřelen a spolu se svojí milenkou a dalšími fašisty skončil zavěšen hlavou dolů na čerpací stanici v Miláně, je dopodrobna zmapována. Dlouhou dobu však zůstávala nezaplněna mezera o jeho vztahu k českým zemím a obdivu k „nejméně známému ze zaalpských kacířů“, mistru Janu Husovi. Vztahu, který ukazuje, jakými ideovými veletoči tento muž prošel na cestě k moci a velikášství, které se odrazilo i ve zmíněných stavbách.
Obdobné uznání jeden z největších diktátorů 20. století měl i pro české legionáře. „Češi, a pod tímto obecným určením pojímáme ty pocházející z Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, jsou snad nejlepšími vojáky na světě… Tento válečnický národ má ještě kvality z dob Husa… Dokud nedosáhne svobody, nesloží zbraně… Nic a nikdo nemůže zadržet syny Bohemie. Hlásí se o své místo, kdekoli se bojuje za spravedlnost a za svobodu…“ poznamenal si v roce 1918. Tyto vazby i podpora československých požadavků na sebeurčení byly nakonec náležitě oceněny: T. G. Masaryk v roce 1926 vyznamenal Mussoliniho Řádem Bílého lva.
Mussolini byl v mládí přesvědčeným radikálním socialistou, s čímž souvisela i ostrá kritika katolické církve. Nejspíš odtud jeho sympatie k Husovi, jež…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
