Je 12. května, čtvrtek odpoledne, a několik konferenčních salonků od Asie po Ameriku se plní vědci, aby před kamerami a mikrofony médií ohlásili svůj nejnovější úspěch: Pomocí kombinovaných pozorování osmi rádiových teleskopů rozesetých po několika kontinentech se podařilo vůbec poprvé zobrazit černou díru v centru naší galaxie Mléčné dráhy. Zároveň jde teprve o druhý snímek černé díry vůbec.
„Mám trochu pocit, jako kdybych celou dobu měla vzdáleného kamaráda,“ komentuje výsledek Feryal Özel, profesorka astrofyziky na Arizonské univerzitě, která již před dvaadvaceti lety při psaní doktorátu zkoumala možnost, že objekt uprostřed Mléčné dráhy je právě černá díra. „Víceméně jsem tušila, jak kamarád vypadá, psali jsme si po internetu, ale teď jako bych ho poprvé potkala.“ Snímek nade vší pochybnost prokazuje, že objekt v srdci naší galaxie je opravdu tím, za co jej vědci pokládali, nikoli třeba neuvěřitelně stlačeným oblakem nějakého dosud neznámého druhu hmoty.
Mléko kojící Héry
Každá civilizace seskupila hvězdy na obloze do jiných mytologických souhvězdí s jinými jmény, jedna struktura je však natolik příznačná, že ji na obloze identifikoval úplně každý. V babylonském mýtu o stvoření světa se zrodila z ocasu mořské bohyně Tiamat. V jedné řecké báji zase vznikla tak, že kojící Héra odtrhla od…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
