Russia's President Putin at Vostok 2018 military exercises in Transbaikal Territory
Ruský prezident Vladimir Putin, 2018 • Autor: Profimedia

Už po osmnácti dnech v úřadu spadl na pirátského politika a ministra zahraničí Jana Lipavského asi nejdůležitější telefonát jeho dosavadní kariéry. Společně s ním se ho ve svých metropolích účastnilo osm dalších šéfů diplomacie východoevropských, středoevropských a pobaltských států, na druhém konci aparátu k nim z Washingtonu promlouval americký ministr zahraničí Antony Blinken. Tématem byla hrozící válka s Ruskem na východě Evropy a rozprava trvala půl hodiny. Většinu času držel slovo ministr Blinken, pak si ho na chvíli vzal jeho litevský a maďarský kolega. Ministr Lipavský, dopředu vybavený od svých spolupracovníků podklady, jak by mohl reagovat, nakonec neřekl nic.

Podle bezpečnostních expertů by ale mlčení v současné situaci nemělo trvat dlouho: vláda by naopak měla být co nejaktivnější a co nejvíc slyšet, protože se rozhoduje o překreslení hranic a obnově ruského vlivu na život v bývalých sovětských satelitech, Česko samozřejmě nevyjímaje.

Nejlepší, nebo nejméně špatný

Blinkenův výběr partnerů pro zmíněný rozhovor kopíruje nedávnou výhrůžku ruského prezidenta Vladimira Putina, že by Severoatlantická aliance měla navěky slíbit nepřijetí Ukrajiny do svých řad a stáhnout své vojáky a základny z území členů, kteří k ní přistoupili po roce 1997 – tedy Česka, Slovenska, Maďarska a dalších účastníků telefonátu. Když k tomu nedojde, tváří se představitelé Kremlu, bude Rusko nucené obsadit část Ukrajiny, protože jedině tak může uchránit svou bezpečnost a zabránit rozšíření NATO až těsně ke svým hranicím.

Zdroje Respektu z vládních kruhů popisují, že ministr Blinken během své řeči zopakoval, co Američané Evropanům říkají už několik týdnů: Ano, útok Ruska proti Ukrajině opravdu reálně hrozí, přičemž Washington postupuje kvůli jeho odvrácení vůči Moskvě dvojkolejně. Jednak se snaží odstrašit protivníka hrozbou následných masivních ekonomických sankcí s citelným dopadem na ruskou ekonomiku, a ruku v ruce s tím usiluje o „deeskalaci napětí“ a stažení ruské armády od ukrajinských hranic prostřednictvím diplomacie.

Američané slibují nikoho neobcházet. Co přesně to znamená, není jisté.

Tweetni to

Klíčovým Blinkenovým sdělením pro východoevropské spojence pak mělo být, že Amerika s Ruskem nebude vyjednávat „nad hlavami spojenců“. Z telefonátu nicméně již nevyplynulo, co přesně to znamená. Faktem totiž je, že to bude právě USA, kdo s Ruskem zasedne příští týden kvůli jeho požadavkům k jednomu stolu, jednání má vést v Ženevě náměstkyně amerického ministra zahraničí Wendy Sherman a její ruský protějšek Sergej Rjabkov.

Následovat mají rozhovory všech zástupců NATO včetně Česka s Ruskem, i tady ale bude udávat důležitý tón jeho páteřní člen USA. Příklady z historie ukazují, že v rozhodujících situacích dokáže jít Moskva na samu hranu konfliktu. Ruský historik Sergej Radčenko nabízí v tomto směru v analytické revue War on the Rocks srovnání s krizí na přelomu padesátých a šedesátých let, kdy si sovětské vedení pohrávalo s myšlenkou obsazení Západního Berlína, přes nějž východní Němci masově emigrovali na Západ.

Tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov odhadoval, že by mu to mohlo vyjít, protože riziko, že kvůli tomu USA podstoupí vojenský střet, se podle sovětských analýz pohybovalo kolem pěti procent. Nicméně když na summitu ve Vídni roku 1961 Američané ruským válečnickým výhrůžkám neustoupili a Berlína se nevzdali, Sovětský svaz s jeho zabráním couvl. Výsledkem byl ovšem kompromis v podobě stavby berlínské zdi. („Málo krásné řešení, ale pořád nekonečně lepší než válka,“ charakterizoval ho tehdejší prezident USA J. F. Kennedy.) Rusko může podobně postupovat i nyní, jen místo Berlína jde o vyšší sázku na znovudobytí kusu Evropy. Otázka proto je, co přesně dělá Fialova vláda, aby eventuální příští kompromis byl pro Česko a jeho sousedy co nejlepší, nebo aspoň co nejméně špatný.

1_obalka_R2_oprava
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na [email protected] nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

1_obalka_R2_oprava
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 40 článkům z tohoto vydání.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte