Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Komentáře

Západ nebyl jiný

Rusko je poslední mnohonárodnostní říší, která bojuje za udržení svých kolonií

Každá válka se bojuje dvakrát. Jednou na bojišti a podruhé ve vzpomínkách,“ napsal americký autor vietnamského původu Viet Thanh Nguyen. I v případě ruské války bylo zahájení bojů zároveň začátkem sporu o příběh, který vysvětlí, jak k válce vlastně došlo. Tomuto intelektuálnímu konfliktu je dobré rozumět, protože pravděpodobně vrhne světlo i na výsledek samotné války.

Středobodem zmíněné historické debaty je obvykle otázka rozšiřování NATO. Někteří tvrdí, že rozhodnutí Západu přijmout několik zemí z bývalého sovětského impéria zaselo v Moskvě hlubokou a trvalou nenávist, jež se nakonec proměnila v plnohodnotnou agresi. Tento argument nejvehementněji prosazuje politolog Chicagské univerzity John Mearsheimer, ale během let i mnozí další.

Já sám jsem v době, kdy začalo NATO poprvé zvažovat expanzi, patřil spíše k těm opatrnějším. I když jsem nebyl zcela proti rozšíření, tvrdil jsem, že zároveň s přijetím Polska, České republiky, Slovenska a Maďarska by NATO mělo začít s Ruskem vyjednávat, aby případné další rozšiřování probíhalo v rámci stabilní bezpečnostní dohody, jež by zohledňovala i některé obavy Moskvy. Dnes je podle mě úplně jasné, že Bukurešťská deklarace NATO z roku 2008 byla katastrofou, protože dala Ukrajině a Gruzii naději na členství v Alianci, aniž by zahájila skutečný proces jejich přijetí. K rozlícení Vladimira Putina to stačilo, ke skutečné ochraně zmíněných zemí ale nikoli.

Zoufalé činy

Přesto si však s odstupem kladu otázku, jak by vlastně…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].