Poslední čtyři roky byla linka Praha–Brusel vytěžována kauzou střetu zájmů Andreje Babiše. Mezi Evropskou komisí a českou vládou to bylo takřka jediné téma a prosakovalo i do dalších fór. Demisí českého premiéra se ale situace změnila, a tak, když minulý týden přijela do Bruselu náměstkyně na ministerstvu pro místní rozvoj Daniela Grabmüllerová, která valnou část komunikace mezi komisí a českými úřady vyřizovala, autorka těchto řádků se jí zeptala, jak se věci teď mají. A mají se tak, jak se nabízelo.
Babišův případ nasvítil celkově slabý český systém v předcházení situacím, kdy příjemci dotací jsou těmi, kdo o nich rozhodují. Tento systém Češi nyní zlepšují. Náměstkyně Grabmüllerová řekla, že se připravuje metodika pro příjemce dotací i pro řídící úřady v ČR, jak ověřovat, zda je všechno v souladu s pravidly. A potvrdila, že schválení nové metodiky je „horizontální podmínkou“ komise ve vztahu k unijním penězům. Změny v dohledu nad rozdělováním eurodotací se tedy týkají jak těch, které budou vyplaceny ještě ze současné obálky, tak i peněz, jež do Česka potečou z nového rozpočtu Unie a také mimořádných 180 miliard korun na obnovu po pandemii.
Kdyby Andrej Babiš hned od počátku nezastíral problém – tedy to, že holding Agrofert, jeho celoživotní dílo, stále kontroluje –, věc by se dost možná ředila až do úplné ztráty v překladu. Takto svým vzdorem držel evropské úředníky ve střehu a ti pomohli Česku ke – snad! – transparentnějšímu a férovějšímu systému rozdělování dotací.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
