Prošejkrované jedy
Hurikán je tropický cyklon, bouře způsobená odpařováním velkého množství oceánické vody. A existuje „oko hurikánu“, místo bez oblačnosti přímo uprostřed bouře. Takovým okem je v románu Fernandy Melchor Období hurikánů vražda jisté Šamanky; zjevná, jasná, téměř banální, zvlášť pokud víme, kolik žen v Mexiku ročně zahyne násilně. Všude kolem této vraždy však řádí cyklon machismu, předsudků, homofobie a mizogynie – a o tenhle hurikán jde v oceňované knize mexické novinářky a spisovatelky především. Z oceánu se tu odpařují vypuštěné jedy a prošejkrované v atmosféře padají zpět na zem, na bohem zapomenutou a ďáblem objevenou vesnici La Matosa.
Námět pro svou knihu našla v novinách. A původně si myslela, že by mohla napsat doku-román ve stylu Chladnokrevně Trumana Capoteho. Jenže na rozdíl od něj za sebou neměla The New Yorker, který by jí platil výlohy, kromě toho dnešní Veracruz je o dost nebezpečnější než Kansas na konci padesátých let. Místo doku-románu tak vznikl spíš román-smršť.
Období hurikánů začíná jako běžná detektivka nalezením mrtvého těla, v tomto případě v zavlažovacím kanále. Na dalších stranách se však nerozbíhá kriminální vyšetřování. Místo toho se roztáčí jakási centrifuga perspektiv, která velmi pozvolna odstřeďuje – spíš než zaostřuje – svět, v němž je mezní brutalita možná.
Autorka se proměňuje v jakéhosi břichomluvce a kapitolu za kapitolou pouští ke slovu různé aktéry: nejdřív Šamanku, pak vrahovy komplice, jejich…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
