Jako každé klimatické jednání na nejvyšší úrovni, i probíhající summit ve skotském Glasgow provázejí silná slova. Český premiér Andrej Babiš nazval evropský green deal „ekonomickou sebevraždou“, podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese si „kopeme hrob“ naopak neochotou proti klimatickým změnám rázněji zakročit. Proměna světa, která ohřívání planety může zpomalit, každopádně dávno začala. Na čem teď vázne? A opravdu přinese dramatické a trvalé zdražení energií?
Není to nemožné, ale…
Ačkoli se český premiér snaží vzbudit dojem opaku, současná energetická drahota s klimatickou politikou souvisí jen velmi volně, pokud vůbec. Na růstu cen se podepsaly tak rozdílné vlivy jako počasí (neobvykle dlouhá a studená zima na severní polokouli), oživení ekonomiky po covidovém útlumu, odklady v údržbě plynové infrastruktury kvůli pandemii nebo politika Gazpromu, který omezil krátkodobé prodeje plynu do Evropy. Green deal, jenž se zatím nepromítl do evropské legislativy, ani nedávné zpřísnění evropské klimatické politiky se ještě projevit nemohly. Jistý, ale nikoli zásadní vliv na situaci má současná vysoká cena emisních povolenek – podle analytiků, jež Respekt oslovil, se do cen energií v Česku a Německu promítá z méně než 20 procent.
2 biliony dolarů ročně vynakládá svět na zbrojení.
„Aktuální ceny jsou důsledkem naší závislosti na fosilních palivech a neschopnosti ji řešit přechodem k nízkouhlíkové energetice,“ říká Oldřich…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
