Austrian Chancellor Kurz ahead of a meeeting with Austrian President in Vienna
Sebastian Kurz • Autor: Profimedia

Bez velkých fanfár oznámil odchod z politiky Sebastian Kurz. Byl nejmladším ministrem zahraničí (ve 27 letech), nejmladším kancléřem (ve 31 letech) i nejmladším bývalým kancléřem rakouských dějin - a teď v pouhých 35 letech zcela odchází z veřejného života. Někdejší zázračný princ evropské politiky odchod odůvodnil i čerstvým narozením prvního syna Konstantina, které mu - jak řekl - ukázalo krásu a význam života mimo politiku. Zároveň by se takřka jistě neporoučel, pokud by jeho mocenské machinace nevyšetřovala policie, kvůli čemuž musel už v říjnu rezignovat na post kancléře. Zůstal ale v čele lidovecké strany, převzal vedení její frakce v parlamentu a všeobecně se očekávalo, že se pokusí vrátit zpět do čela země. Ovšem osobní i stranické preference padaly níže a níže, bylo jisté, že se policejní vyšetřování potáhne dlouho, a navíc Rakousko i kvůli Kurzovým letním pochybením muselo znovu do lockdown.

Kurz na rozlučkové tiskové konferenci řekl, že se cítí být “pronásledovaný” médii, že v poslední době ztratil radost z politiky a těší se na den, kdy soud prokáže jeho nevinu. “Nejsem ani svatoušek, ani zločinec,” řekl a výjimečně sebekriticky dodal, že politik musí každý den dělat řadu rozhodnutí a už ráno je mu jasné, že některá z nich budou chybná. Jeho odchod doprovází série dalších rezignací: odstoupil necelé dva měsíce úřadující kancléř Alexander Schallenberg, ministr školství Heinz Fassmann i ministr financí Gernot Blümel, blízký Kurzův spolupracovník. Při této příležitosti odemykáme komentář bilancující odkaz mimořádného rakouského politického talentu a doporučujeme text Kdo maže, ten jede, který popisuje kauzu, jež mu nakonec zlomila politický vaz.

Reklama
Reklama

 

Sebastian Kurz probudil (a zčásti možná ještě probouzí) politické tužby konzervativců po celé Evropě. A to hlavně poté, co se v letech 2015–2016 profiloval jako středopravicový Antimerkel: odmítl vstřícnost vůči uprchlíkům a nebral si při pojmenování problémů spjatých s migrací servítky. Mnohdy přeháněl a přebíral argumenty populistů, nesklouzl však k jejich vulgaritě. Povedlo se mu díky tomu k jeho lidovcům přetáhnout značnou část voličů, kteří se předtím od zavedených stran odvrátili právě k populistickým Svobodným. Jeho směs tvrdosti, uhlazenosti, mládí a naprosto dokonalé rétoriky dokázala ve volbách přitáhnout skoro 40 procent voličů.

Nyní přišel náhlý pád, mladý kancléř musel pod tlakem policejního vyšetřování zpronevěry veřejných peněz a uplácení rezignovat. Pokud bude zproštěn viny nebo ani nedojde k obžalobě, tak se Kurz jistě pokusí o návrat na výsluní. Teď ale ve vzduchu visí otázka, co zázračné dítě rakouské politiky v praxi zatím vlastně dokázalo.

Muž stylu a taktiky

Konzervativní příznivci v zahraničí si do Kurze projektovali tužby, kterým neodpovídal. Není nositelem nové vize středopravicové politiky. Nejznámější rakouští političtí analytici autorovi těchto řádků v minulých letech opakovaně přiznali, že jsou pro ně Kurzovy skutečné postoje a přesvědčení tajemstvím. Viděli v něm v první řadě dokonalého politika éry sociálních médií a sílícího marketingu, jenž se řídí hlavně průzkumy veřejného mínění. Muže nového stylu a taktiky, nikoli zajímavého obsahu.

Jím vedené dvě vlády trvaly tak krátce, že za sebou nestihly zanechat pořádný programový odkaz. Tím by se nakonec přece jen mohla stát ekologicko-sociální daňová reforma, kterou koalice lidovců a Zelených představila počátkem října. Poprvé v Rakousku zavádí uhlíkovou daň, jež zdraží benzin a topení, ale současně občanům peníze vybrané novou daní vrátí. Takzvaný Klimabonus bude vyplácen ve čtyřech částkách (100, 133, 167 a 200 eur ročně), přičemž více dostanou obyvatelé oblastí, kde je méně hustá síť veřejné dopravy, a lidé jsou tedy závislí na ježdění autem. Dále dojde ke snížení daní, jež pomůže hlavně nižší a střední vrstvě: od příštího léta má daň pro výdělky v rozmezí 18 000–31 000 eur ročně klesnout ze 35 na 30 procent, o rok později klesne daň pro výdělky ve výši 31 000–60 000 eur ze současných 42 procent na 40. Tyto kroky mají zabránit tomu, aby ekologická daň vyvolala nevoli, jakou například v podobě protestního hnutí žlutých vest zažila Francie.

Kurzovy skutečné postoje a přesvědčení jsou tajemstvím.

Tweetni to

Konzervativně-zelená koalice nyní pokračuje i bez Kurze – vyjednání této koalice různých názorových táborů patří k jeho odkazu a je dokladem jeho politické pružnosti. Vláda má tedy šanci daňovou reformu, kterou sesazený kancléř označuje za jednu z největších v moderních rakouských dějinách, dotáhnout. Kurz přesto zklamal velké naděje, které se na domácí scéně snažil zosobnit. Kritizoval stagnaci Rakouska vlivem letitých, do sebe zaklesnutých vlád velké koalice lidovců a sociální demokracie, během nichž bujela korupce a intriky. Sliboval obrodu, lepší politiku, reformu struktur, které stagnaci způsobily. To se mu nepovedlo a aktuální kauza, kterou shrnujeme na str. 52, ukazuje, že v intrikách a klientelismu pokračoval, a dokonce je nejspíše stupňoval.

Ukázal se tedy být mimořádně talentovaným, ale co do obsahu, podstaty naprosto běžným politikem. Sebastian Kurz samozřejmě nemizí ze scény – je stále předsedou lidovců a jejich poslaneckého klubu. Jeho pád z vrcholu však připomněl, že jistá skepse vůči charismatickým, energickým, rétoricky brilantním lídrům je užitečná. Už pohled do sousedního Německa naznačuje, že v praxi se obvykle více osvědčí nenápadnější osobnosti.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Lindner

redaktor, zahraničí

lindner tomas
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1552

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte