S černým zlatem citlivě

e to už šest let, co teplárnou v jihočeských Strakonicích zamával případ s proplácením erotických služeb z firemních peněz. Někdejší vedení za ně platilo podnikovými kartami, ze státem regulovaných tržeb za prodej tepla.

Kauza odkryla i další finanční machinace a její aktéři už v teplárně dávno nepracují. Znalci energetiky ji ale rádi připomínají jako memento pro současnost, kdy se hospodárnost v teplárenství dostává znovu na přetřes. Uhelným teplárnám totiž začíná škodit zdražování emisních povolenek. Tyto pokuty za vypouštění skleníkových plynů zdražují v celé Evropě kvůli tlaku na útlum fosilních paliv. V Česku je platí jen velcí znečišťovatelé, což pro teplárny znamená nevýhodu oproti menším výtopnám nebo lokálním kotlům, kam zákazníci utíkají za nižší cenou. Ministerstvo průmyslu přišlo s nápadem, že teplárnám část povolenek zaplatí. Jinak prý padnou a zdejší osvědčená energetická síť se rozpadne dřív, než přejde na nové zdroje, jako je plyn nebo biomasa. Na tento přechod má Česko slíbené miliony eur z nového Modernizačního fondu EU. Odpouštění povolenek by ale znamenalo jít v EU proti proudu a není jisté, zda výpomoc projde a zda nebude spíš třeba hledat rezervy v tom, jak teplárny fungují.

Choulostivost tématu potvrdila minulý týden i vláda, když jednala o závěrech uhelné komise a o termínu pro konec spalování uhlí v Česku. Rok 2038, navržený ministerstvem průmyslu, ministři jen vzali na vědomí s tím, že realita nejspíš dotlačí elektrárny a teplárny k dřívější…