Který stát na světě je nejzelenější? Tipy se vesměs trefují někam kolem osy Stockholm–Berlín–Bern, ale na prvních příčkách žebříčků se nápadně často vynoří úplně divná země. Ehm, Kostarika?
Představte si středoamerickou republiku, která většinu svých deštných pralesů proměnila v dobytčí pastviny. Načež prezident prohlásí: „Uděláme konstruktivní alianci s přírodou.“ Během tří desetiletí lesnatost stoupne na dvojnásobek, z čísel podobných znojemské nížině na ekvivalent šumavských okresů. Stát rozhodně není liduprázdný, má zhruba stejnou hustotu osídlení jako Evropská unie. Přesto čtvrtinu z něj tvoří národní parky a rezervace. A kolem oživlé krajiny vznikne dynamická ekonomika. Tropická divočina s tapíry, tukany a barevnými broméliemi přivádí miliony turistů. Osmdesát procent proudu se vyrábí z obnovitelných zdrojů hlavně díky řekám, co tečou ze zelených kopců a pohánějí hydroelektrárny.
Kostaričané měli první pravidla na ochranu přírody už v polovině 19. století. Po krátké občanské válce, v níž koalice konzervativců s komunisty prohrála proti liberálům těšícím se tiché podpoře USA, v roce 1949 prostě rozpustili armádu. To mělo dvě konsekvence. Zemi zbyly peníze, které investovala do školství, zdravotnictví či bydlení. A na rozdíl od latinskoamerických sousedů ji nesužovaly nekončící puče a junty. Proto se mohla stát demokratickým ostrovem klidu, jakýmsi místním Švýcarskem. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let vláda našla na cestě k prosperitě nový impulz – v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
