Vanitas neboli nicotnost je prastaré výtvarné téma, které má divákovi připomínat, jak bezvýznamný je lidský život ve srovnání s nekonečným časem. Ať už ho měl člověk dřív spojený s Bohem nebo dnes třeba s takzvanou planetární pohodou. Vše, co během svého pobytu na Zemi vykonáme, bude ve výsledku nevyhnutelně završeno smrtí – a je dobré si to připomínat, protože po nás tu budou další lidé, kteří začnou znovu od nuly na tom, co jim tu po nás zbude. Proto jsou zátiší vanitas plná symbolů pomíjivosti, v čele s lebkou, hodinami, vadnoucími květinami a hnijícím ovocem.
V současném překotném světě zní tohle všechno poněkud vzdáleně. Devětatřicetiletý výtvarník Epos 257 nicméně toto téma nyní zasazuje do zcela aktuálního a dobře pochopitelného kontextu. Na kolektivní výstavě Vanitas v pražském Centru současného umění DOX prezentuje obří prostorové zátiší, pro které si zmíněné symboly „vypůjčil“ z billboardů rozmístěných po ulicích v hlavním městě. Tajně vylezl na bezmála padesát reklamních nosičů a úhlovou bruskou z nich vyřezal lebku s robotickou rukou (šlo o pozvánku na IT veletrh), náramkové hodinky, nůž zabodnutý do dortu nebo zeměkouli z loga časopisu Svět motorů.
„Mé dílo je plné agrese, i když tak na první pohled nevypadá. Je to výraz mé frustrace z vizuality veřejného prostoru,“ říká výtvarník, díky němuž mohli chodci a řidiči pár dní vzniklými dírami skrz billboardy sledovat krajinu, kterou nosiče ve městě zakrývají. Majitelé plakátovacích ploch je nechali…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
