Virus obsažený v ruské vakcíně Sputnik V zřejmě může v lidských buňkách oživnout a začít se rozmnožovat. Zjistily to brazilské úřady, které kvůli tomu Sputnik odmítly schválit. Svědčí to nejen o technologické nekázni při výrobě této vakcíny, ale také o tom, že Sputnik patrně představuje riziko pro zdraví lidí, kteří mají oslabený imunitní systém, trpí rakovinou, jsou po transplantaci orgánů a podobně.
Trocha vědeckého backgroundu: V adenovirových vakcínách, tedy například té od AstraZenecy, vakcíně Johnson & Johnson nebo právě Sputniku, slouží určitý typ viru jako poštovní doručovatel, který do lidských buněk dopravuje genetický materiál původce covidu, jenž pak budí imunitní reakci. „Doručovateli“ jsou takzvané adenoviry, které způsobují běžné nachlazení. Výrobci vakcín je geneticky modifikují dvojím způsobem – vkládají do nich geny nového koronaviru (jako balíček pošťákovi do brašny) a zároveň je zneškodní tak, aby se nemohly rozmnožovat.
Druhý krok se u Sputniku zřejmě nedaří. Sám princip vakcíny je nejspíš v pořádku, ale nekázeň při hromadné výrobě způsobuje, že viry genetickou „kastraci“ obelstí a po naočkování se v těle začnou množit. Vakcína s živými viry je však úplně jiný typ očkovací látky, vyžaduje vlastní klinické testy a opatrnější přístup. I když zdravé lidské tělo adenoviry bez problémů zvládne, organismus oslabených jedinců může reagovat nepředvídatelně. Vakcína s živými viry bude navíc patrně méně účinná, takže „nepořádně“ vyrobený Sputnik…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
