Jednou z oblíbených historických zajímavostí je fakt, že americké předkolumbovské kultury vynalezly kolo nejpozději roku 1500 před naším letopočtem. Kvůli absenci vhodných domestikovaných zvířat pro něj však neměli využití, a tak bylo až do příjezdu „bílých bohů“ jen součástí dětských hraček. Ale co by se stalo, kdyby měli kromě slabých lam a nezkrotných bizonů k dispozici koně nebo aspoň krávy? A s jakou by se potázal Kryštof Kolumbus, kdyby byli domorodí obyvatelé Karibiku obeznámeni s výrobou železa?
Právě z této hry na „co by kdyby“ vychází třetí román Laurenta Bineta Civilizace. Jak název napovídá a autor sám potvrdil, inspirací se mu stala mimo jiné i známá série počítačových strategií Civilizace – v níž lze donekonečna vytvářet jakési alternativní verze historie a vítězem může být kdokoli, za koho se zrovna rozhodneme hrát.
Odbrzděná imaginace
Hravost spojená s pečlivou přípravou a studiem historických materiálů je ostatně základem všech tří děl Laurenta Bineta, původně středoškolského učitele. Jeho debut HHhH z roku 2010 je strhující román o operaci Anthropoid a Reinhardu Heydrichovi – a zároveň esej, v němž reflektuje zádrhele psaní o zdánlivě jasných historických událostech, pohlíží na fakta z nejrůznějších úhlů a pohrává si se čtenářem a jeho vírou v autora/vypravěče.
V Sedmé funkci jazyka Binet nabídl vhled do francouzské intelektuální scény osmdesátých let – ovšem prizmatem brakového špionážního thrilleru plného…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
