To, o co tu jde, je sám život
Tento týden odpovídá spisovatel a nakladatel MARTIN VOPĚNKA
1. Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?
V naší české kotlině vlk. V souboji o přítomnost těchto šelem jde zároveň o to, jestli a nakolik připustíme existenci něčeho nejistého a nebezpečného, něčeho, co jsme si dosud nepodmanili. Anebo jestli dáváme přednost bezpečné uniformitě.
2. Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)
Jsem už vlastně pamětníkem okupace v roce 1968 (bylo mi pět let). I jako dítě jsem vnímal všeobecnou naštvanost a beznaděj. Otec se pak v době normalizace uzavřel do svého vnitřního exilu a tehdejší režim pro mě představoval absolutní zlo.
3. Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?
Někdy na jaře 1968 jsme s otcem stáli u budovy Národního muzea a sledovali stavbu budoucího Federálního shromáždění. Otec náhle vzrušeně vykřikl: „Tamhle stojí Smrkovský.“ Pak mi vysvětloval, kdo to je. S odstupem to celé vnímám jako doklad iluzí, kterým mnozí v době pražského jara propadli. Protože Smrkovský sice byl představitelem reformního proudu, ale na druhou stranu zůstával přesvědčeným komunistou.
4. Kdy a proč jste plakal kvůli politice?
Tak nějak vnitřně jsem plakal, když byl zvolen Donald Trump a Spojené státy odstoupily od klimatické dohody. V těchto dnech vnitřně pláču pro Hongkong a tamní mladé lidi, kteří skončí hůř, než si dokážou představit. Každému takovému člověku bych chtěl…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
