Pro většinu sportovců je olympiáda momentem, ke kterému se hodně upínají. Mohou na ní zúročit roky tvrdého tréninku, před celým světem ukázat své schopnosti a změřit si síly. Olympiáda však díky své proslulosti a symbolice není jen sportovním svátkem, ale i politickou událostí. O její pořádání usiluje řada problematických států, slibují si od ní mezinárodní legitimizaci svého způsobu vlády, který často zahrnuje i týrání vlastních občanů a porušování jejich lidských práv. Takovým případem nepochybně budou i příští zimní olympijské hry v Pekingu v roce 2022.
Čína v posledních měsících výrazně přitvrdila ve své represi vůči doposud do značné míry autonomnímu Hongkongu, znemožňuje tam jakýkoli svobodný politický projev a ve velkém žalářuje opoziční aktivisty. Ještě horší situace je v provincii Sin-ťiang, rozsáhlé pouštní oblasti na odlehlém západě Číny obývané většinově Ujgury. Čínský komunistický režim tam pro ně vybudoval síť koncentračních táborů, protože v očích Pekingu představují Ujguři zaostalý podezřelý národ muslimské víry, jehož příslušníci se příliš netají nechutí jak ke komunismu, tak k čínské nadvládě. Situace Ujgurů je dlouhodobě zoufalá, což nyní přimělo novou americkou administrativu k prohlášení, že kvůli tomu zváží bojkot „čínských“ her.
Nejde o blesk z čistého nebe. Bývalá administrativa Donalda Trumpa řekla, že se Peking na Ujgurech dopouští genocidy, americký Kongres loni schválil zákaz dovozu zboží ze Sin-ťiangu kvůli podezření na zneužívání otrocké…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
