Zatímco Donald Trump tvrdil, že chce, aby „se Amerika opět stala velkou zemí“, prezident Joe Biden se pokouší proměnit slova ve skutky. Slogan bývalého prezidenta stočil Američany k nostalgickým vzpomínkám na padesátá léta a počátek let šedesátých, kdy Spojené státy dominovaly světu a jejich ekonomika dokázala zvyšovat platy zaměstnanců i manažerů zároveň.
Určujícím rysem oné éry byly federální investice do infrastruktury, vědeckého výzkumu a vzdělání (vzpomeňte si na dálnice, NASA a masivní expanzi veřejných univerzit). V uplynulých letech naopak Washington utrácel především za podporu soukromé spotřeby jednotlivců prostřednictvím daňových úlev nebo přerozdělování příjmů. Bidenův plán budování infrastruktury je prvním významným fiskálním programem v posledních pěti dekádách, který se soustředí na investice.
Výjimečně neschopní
Při pohledu na celkové výdaje federální vlády se přitom může zdát, že vládní výdaje významně vzrostly. Skutečný příběh je ale ukrytý v jejich skladbě: nárůst je z větší části výsledkem prudkého nárůstu nárokových výdajů například na programy lékařské péče. Samotné investice naopak poklesly. Spojené státy dříve vynakládaly až tři procenta HDP na rozvoj dopravní a vodní infrastruktury, dnes se údaj blíží dvěma procentům. Amerika bývala také nezpochybnitelným světovým lídrem v oblasti základního vědeckého výzkumu a technologií. Dnes se jí Čína v podstatě vyrovná.
Bidenův plán se inspiruje Novým údělem Franklina…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
