Duka to nevzdává
Respekt 7/2020

Ačkoli jsou pro světskou společnost a pro soudy provokativní hry pana Frljiće uměním, pro katolíka je znásilňující Bůh-Láska a „kouřený“ světec nechutnou osobní urážkou, na kterou většina katolíků zareaguje modlitbou za pana Frljiće. Hlava české katolické církve má však ještě jinou odpovědnost. Veřejně schválené hanobení Krista a světce je nebezpečné také z důvodu otevření prostoru pro působení Zlého (Satana a jiných duchů zlých) na společnost věřících i nevěřících. A tak se kardinál Duka nevzdává a pravděpodobně se snaží, aby se člověk vůbec nemusel svobodně rozhodovat, jestli má takové umění zhlédnout, či ne. Tak např. v případě „uměleckého díla“ Mein Kampf soudy ochránily čtenáře před svobodným rozhodováním, zda číst, či nečíst. S některými věcmi není radno si zahrávat.
Filip Stehlík

Reklama
Reklama

Dejte si pivo
Respekt 8/2020

Řadím vás do „svaté trojice“ časopisů, které čtu každý týden: Reflex, Respekt a Echo. Máte úroveň, ale chtěl bych jako skalní ctitel Haškova Švejka upozornit na chybičku v posledním čísle. V jinak moc hezkém sloupku Jiřího Nádoby věnovanému daním na pivo s názvem Dejte si pivo, je citována Švejkova věta, že vláda, která zdraží pivo, do roka padne. Ve Švejkovi tato věta není, stejně jako jindy běžně užívané věty jako „To chce klid“ či „Nestřílejte, jsou tady lidi“ užitá ve druhém dílu Steklého filmu. Takové věty jsou totiž pod úrovní génia J. Haška, spíše by se hodily do současných „veseloher“ Z. Trošky či jiných bavičů národa.

U zmatku z pivních daní, započatého Babišovou tabulkou se sníženou daní, si kladu otázku, proč to tak je. Babiš mi připomíná Antonína Špelce: „Já něco řeknu, mně se chce něco říct.“ Jenže král vesmíru AB často bez rozmyslu něco plácne a pak to dorazí jeho „strážkyně kasy“ paní Alena Schillerová. Podle mého soudu je to veliký diletantismus, který se projevil naplno i v prvním znění zákona o EET.

No, pište dál, moc se těším na další články, zejména na články Erika Taberyho. Držím palce a nenechte se otrávit. Jsme s vámi.
Tomáš Pohl

Fabrika na niti
Respekt 8/2020

Jsem krnovský varhanář, byť rodem pražský kavárenský povaleč. Chtěl bych se ohradit vůči tvrzení, že zanikla tradice krnovského varhanářství.

V současnosti se výrobě, restaurování a servisu varhan v Krnově a okolí věnuje dohromady přes 20 lidí ve třech středně velkých firmách, dvou malých firmách (třeba já) nebo dělají subdodávky, například ve výrobě kovových píšťal prakticky do celého světa. Je zde největší koncentrace varhanářů v republice. V tomto roce například v Krnově vznikají nové varhany pro kostel na Barrandově, k Panně Marii Sněžné do kaple a já restauruji varhany u sv. Petra, pokud jde o Prahu. V minulých letech firma Kánský-Brachtl realizovala velké zakázky na Břevnově, u Křižovníků a u Salvátora u Karlova mostu, u Ignáce, u Ludmily. Dále v Krnově vznikají dva nové nástroje s použitím části staršího píšťalového fondu a skříní pro katedrálu v Plzni a děkanský kostel v Poličce (tam, kde ve věži bydlel Bohuslav Martinů).

Jediná firma, která by bývala logisticky zvládla stavbu nových varhan pro katedrálu, byl vámi zmíněný nedávno zmrtvený krnovský Rieger-Kloss. Potřebovala by k tomu ale osvícené majitele, což ti poslední „krizoví manažeři“ nebyli. A ti předchozí privatizátoři také ne, byť neměli nějaký zlý záměr a chtěli to udržet co nejdéle, aspoň do svého důchodu. Došlo tak k promrhání všech výhod a ztrátě relativně dobrého jména, všichni schopnější tahouni se už v prvních pár letech po privatizaci od své mateřské firmy odštěpili.

Všichni jsme poslední dobou zadaní na rok a více dopředu, v montážním sále v Krnově se nyní skladuje dřevotříska, takže jsme rádi, že tu katedrálu dělá Grenzing z Barcelony. Jde o velmi zajímavé lidi, kteří k tomuto oboru devatero řemesel přišli z rozličných prostředí.
Ivan Bok, Krnov

Kdo umučil vězně V. Ch.
Respekt 8/2020

Asi by se v té situaci mnoho z nás zachovalo stejně. A když se vcítíme do situace někoho, kdo pomstil svého kamaráda/kolegu, připadá nám to pochopitelné a štve nás, že by ho za to měl někdo soudit. Ten hajzl dostal, co si zasloužil. Naše společnost si ale přece uvědomila, že co si kdo zaslouží, je z mnoha důvodů lepší nechat na soudu. Nejen proto, že umučit někoho je nemorální. Vzhledem k tomu, že vyšetřování toho člověka může vést k prevenci takových případů v budoucnu, je to i čistě nepraktické. Části diskutujících bych rád připomněl, že jednotlivec nebude brát spravedlnost do vlastních rukou, a pokud ano, bude za to souzen. Voják obzvláště. A je úplně jedno, jestli si to někdo zasloužil, nebo jestli někoho pojmenujete terorista.
George Greenman

Lepší křičet teď než vůbec
Respekt 8/2020

Zatím nejlepší rozhovor s Anežkou Pithartovou. Objevila se na víc místech, ale tady se mi to líbilo nejvíc. Tak ať se drží, ve své osobní misi!
Pavel Šilar

Tři lekce z Airbnb
Respekt 8/2020

Skvělý text jde k jádru věci: do jaké míry je soukromé vlastnictví nemovitosti jen nárok a do jaké i určitá povinnost. Pasáže o perspektivě schválení nějaké zákonné úpravy v Česku pak budí chuť vyrvat si vlasy.
Helena Truchla

Opravy

V minulém čísle jsme v článku Ani o korunu méně o příspěvcích jednotlivých zemí EU do společného rozpočtu psali jako o podílu z jejich HDP. Výpočet se však dělá z HND, tedy hrubého národního důchodu.

Za chybu se omlouváme.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte