Jeden z největších dolů ve střední Evropě, polský Turów, se bude rozšiřovat. Chybí už jen jediné razítko. A to polské úřady s největší pravděpodobností udělí toto pondělí. K radosti Poláků, nelibosti Němců a odporu Čechů. Němcům přibude ve vzduchu prach a znečištění. Čechům to samé, ale navíc se jim obrovitá šedá jáma připlazí na tři sta metrů k nejbližším domům, přinese hluk a s velkou pravděpodobností při tom spolkne prameny pitné vody pro desítky tisíc lidí. Polákům zůstane práce a důležitý, byť špinavý zdroj elektřiny. Co z toho bude dál, nelze s jistotou říct. Jeden z nejzajímavějších příběhů sousedského soužití na pomezí tří středoevropských států vstupuje do nepředvídatelné fáze.

Jejich území, jejich drzost

Na mapě vypadá okolí polského městečka Bogatynia jako kapsa vklíněná mezi české a německé země. Pěšky by se dala celá obejít za den, autem objet za hodinu. Se zbytkem Polska ji spojuje jen tři kilometry úzký krček, a velkou část jejího území zabírá lom Turów, jeho výsypka a obrovský areál elektrárny, která zdejší hnědé uhlí pálí a mění na elektřinu. Poválečné překreslení středoevropských map tomu chtělo tak, že nejlepší výhled na elektrárnu je z německého městečka Hirschfelde a nejlepší výhled na samotný lom zase z české osady Uhelná na návrší těsně u hranice.

Tvoří ji sotva čtyřicet stavení a mezi nimi jsou nejvýraznější dva hrázděné domy. Jeden je novostavba, druhý je zrekonstruovaný, v tom druhém bydlí Milan Starec s…