Je to pouhých šest let, co návštěva severoetiopské metropole Mekele působila radostně. Zdejší rozblácené ulice plné výmolů dostávaly postupně kamenné dláždění a podél nich vyrůstaly nové obchůdky a bary, z nichž se v podvečer rozléhal zvuk kulečníkových koulí po prudkém šťouchu tágem. V provozu byly tři nové univerzitní kampusy, italská firma zde právě otevřela velkou textilku a za městem vyráběl elektřinu v té době nejvýkonnější větrný park subsaharské Afriky.
Nyní, v roce 2020, je Mekele v obklíčení federální armády a milicí ze sousedních etiopských regionů. Vedou ofenzivu proti zdejší vládnoucí regionální straně známé pod zkratkou TPLF a mluvčí armády vyzval půl milionu obyvatel, aby se „zachránili“ ve skrýších či útěkem, protože s nikým „později nebudeme mít slitování“. Druhá nejlidnatější africká země se během pouhých šesti let, a navíc pod vládou držitele Nobelovy ceny za mír, dostala na pokraj katastrofy.
Pokroky a rozvraty
Vysvětlení se neobejde bez bleskového průletu dějinami. Hranice Etiopie odpovídají impériu, které je výsledkem úspěšných výbojů císařů a elity národa Amharů proti sousedním národům ve druhé polovině 19. století. Před necelými padesáti lety císařství svrhla revoluce, moc si následně uzurpovala stalinistická junta a tu v ničivé válce v roce 1991 porazila koalice regionálních rebelů. Nejsilnější z nich byla právě TPLF, původně marxistická guerilla národa Tigrajů s centrem v Mekele.
Pod její taktovkou došlo k nebývalému ekonomickému…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
