V půlce minulého týdne napadl na vršky Krkonoš sníh a zakryl letošní turistickou úrodu. Kromě rašeliníků, lišejníků a prvosenek patří už několik let k nejčastějším prvkům tohoto kousku země kapesníčky, voňavé ubrousky, obaly od sušenek a sem tam plastová lahev. Víc návštěvníků znamená v Krkonoších víc odhozených odpadků. Každoročně je to jedna nákladní tatrovka (řeč je jen o odpadcích, které se strážcům a úklidovým dobrovolníkům podaří najít). Teorie je zdánlivě jednoduchá – proč by měl být problém, aby si každý to, co nahoru přinesl, odnesl zase dolů? V praxi je snaha o čisté horské stezky složitá psychologická bitva na mnoho let.
Viděli jste to?
Cesta ze Sněžky na české Pomezní Boudy a do polských Kowar a Karpacze je na nejvyšších českých horách jedna z nejobšlapanějších. Na Sněžku nebo kousek pod ni se dá vyjet lanovkou z obou stran hranice. Dolů to není víc než deset kilometrů a hlavně klesáním, takže vlastně příjemná procházka. Na konci září, když se letní turistická sezona chýlí ke konci a podzimní deště ještě nezačaly s přirozeným úklidem, to tady vypadá následovně: každých deset kroků leží na zemi aspoň jeden papírový kapesník nebo vlhčený ubrousek. Někdy osamocený, někdy na hromádce. Každých šedesát kroků je vidět, že někdo si zalezl mezi stromy nebo kleč a tam, nijak zvlášť daleko od cesty, definoval přírodní toaletu. U chaty Jelenka, na Sovím sedle a u Jeleního přístřešku, tří oblíbených odpočinkových zastávkových míst, je několik plechovek vklíněných…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
