V záplavách zpráv o válkách a krizích poslední léta zapadal jeden velký, setrvalý úspěch. Zatímco v roce 1990 žila více než třetina světové populace – zhruba dvě miliardy lidí – pod hranicí absolutní chudoby, nyní je to „jen“ osm procent lidstva, asi 630 milionů jedinců. Posledních 20 let bída klesala každým rokem a dobré zprávy přicházely i ze subsaharské Afriky, která si v devadesátých letech prošla svým nejhorším obdobím. Koronavirová pandemie nyní toto úspěšné tažení zastavila.
Podle nové analýzy Světové banky se vlivem nákazy a následných ekonomických omezení letos do bídy – měřeno denním příjmem pod 1,90 dolaru – propadne 88–115 milionů lidí. Mezi nejvíce postižené přitom nebudou patřit obvyklí příjemci humanitární a potravinové pomoci, tedy válkou rozvrácené státy nebo venkované z dlouhodobě nejchudších zemí planety. Asi polovina „nových chudých“ podle Světové banky pochází z jižní Asie a také v Africe pandemie tvrdě dopadá na relativně bohatší státy typu Keni či Jihoafrické republiky.
Zasaženi budou zvláště lidé, kteří v minulých dvou dekádách unikli venkovské bídě odchodem do rostoucích měst, kde získali přístup k pitné vodě, elektřině, lepší stravě a vzdělání pro potomky. Kvůli karanténě a pozastavené ekonomice teď zcela přišli o příjmy, ať už pracovali v běžných zaměstnáních, nebo v neformální, šedé ekonomice. Spolehnout se mohou jen na malé osobní úspory a v těchto měsících po milionech hledají strategie přežití v nejisté době.
Škrtají například lepší…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
