Americko-izraelský novinář, komentátor a spisovatel Josi Klein Halevi (1953) je adresoval imaginárnímu Palestinci žijícímu na opačné straně betonové zdi, kterou vidí z okna své pracovny v severním Jeruzalémě. I proto pro své dopisy přes dva roky neměl nakladatele, neboť všichni po něm chtěli Palestince skutečného. Jenže palestinské přátele a známé měl jen do doby druhé intifády. A když konečně nakladatele v USA našel, knihu osobních zamyšlení dotýkajících se filozofických, politických a dějinných otázek současně zpřístupnil na internetu zadarmo v arabštině s tím, že čtenáře vyzval, ať mu napíšou zpátky, aby tak zahájil dialog.
Epilog dalších vydání – včetně hebrejského a teď českého – tudíž tvoří reakce z palestinské a arabské strany. Nikoli jednostranně nenávistné, byť si všichni umíme představit, že nechyběly a jaké byly, ale ty, které s ním v mnohém nesouhlasí, přesto jsou v dobré víře podepsány obratem „tvůj budoucí soused“. A také ty, v nichž mu třeba pisatelé ozřejmují, proč si nikdy neuvědomili, že Židé jsou národ s náboženskou identitou a proč si činí na Izrael historický nárok.
Halevi se tu zjevně pokouší vybudovat jakousi pozici středu, která by pojila „otevřenost levice s ostražitostí pravice“. Za oceánem tak Haleviho liberální časopis The Forward chválil za empatický přístup k Palestincům, zatímco konzervativní Commentary zdůrazňoval obranu sionismu (který se ovšem podle autora už dávno nemá soustředit jen na trauma pogromů a holokaustu, neboť polovina…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
