Proč ty volby uznat?

Litva spolu s Polskem a Švédskem podporuje v EU běloruskou opozici dlouhodobě a nejvíc. Litva je také hlavním propagátorem tvrdé unijní reakce na běloruské volby a následné policejní násilí. Nakonec – právě sem zamířila Svjatlana Cichanouska poté, co ji podle všeho tajná policie vyhnala ze země – litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius hrál v její cestě podstatnou roli. Cichanouska nemusí být posledním odpůrcem režimu Aljaksandra Lukašenky, který do pobaltské země uprchne. „Už se chystáme na příchod politických uprchlíků. Zatím jsou to jednotky případů. Nečekáme tisíce lidí. Ale připravení jsme na všechno,“ říká Linkevičius.

Jak kromě sankcí bude ještě Evropská unie reagovat na zfalšované volby a následné policejní násilí v Bělorusku? Jaké možnosti jsou dnes na stole?

Úplně všechny možnosti jsou na stole. Nebo by alespoň měly být. Násilí, kterého se dopouští běloruská policie, je brutální. Jenom proto, že lidé chtějí poctivé volby. Něco udělat musíme. Myslím nad rámec deklarací o tom, jestli jsme znepokojení „velmi“ nebo „hluboce“. V tom jsme tvořiví dost, teď jsou potřeba činy.

Jak přesně budou sankce vypadat?

Nebudou to plošné hospodářské sankce uvalené na běloruský stát. Budou cílené na konkrétní osoby, které jsou za podvody a násilí zodpovědné.

Bude Unie sankcionovat deset, sto, nebo tisíc lidí?

To teď nedokážu říct. Jejich konkrétní podoba se teprve rodí.

Jak se pohledy jednotlivých zemí od sebe liší? Které země jsou zdrženlivé? Mám teď na mysli třeba Maďarsko, jehož premiér Orbán si s prezidentem Lukašenkou dlouhodobě buduje blízký vztah.

Je to jako vždycky. Jsou tu aktivní obvyklí podezřelí, jako jsme třeba my, a pak země, kterým je buď Bělorusko vzdálené, nebo je jejich vztah komplikovanější. Ale nějak se určitě dohodneme.

Pravděpodobně proběhne mimořádný unijní summit. Nereagujeme pomalu? Protesty se rychle vyvíjejí a mění, čas se tam počítá na dny. My ho budeme počítat na týdny.

Tak to prostě je. Diplomacie není rychlá záležitost, a už vůbec ne unijní diplomacie. Chápu ty výtky. Někdy reagujeme pomalu. Někdy rychle, ale málo. Ale tak to funguje.

Uznáme prezidentské volby?

Podle mě je naprosto nezbytné je neuznat. Není pro to důvod.

Jak to potom funguje? S kým budeme mluvit, když Lukašenku nebudeme uznávat jako legitimního zástupce státu, ale nikdo jiný tam nebude?

To není v praxi zase takový problém, důležitá a nutná jednání se dají vést i bez toho. Ale podle mě není důvod uznávat to hlasování, je to nemožné.

Jaká pro vás byla noc, kdy přijela Svjatlana Cichanouska do Litvy?

Hodně napjatá. Pořád jsme něco nevěděli, nebo věděli, ale ne s jistotou, takže jsem jí většinu protelefonoval, a když jsem volal jí, tak jsem se nemohl dovolat. Nátlak na ni musel být opravdu dost tvrdý.

Co víte o tom, co se dělo v minské budově volební komise, kde byla Cichanouska tři hodiny, a dalších sedm hodin, kdy byla neznámo kde?

Jenom bych spekuloval. Ale bylo to sedm hodin. Asi si to dokážete představit. Nebo spíš si to dost dobře nedokážeme představit.

Rodí se podle vás v Bělorusku nová opozice, nový druh občanské společnosti? Lidé, kteří stáli za předvolební kampaní Cichanouské, a i ona sama, jsou pro Bělorusko velká novinka.

Noví jsou, to ano. Nejsou to většinou lidé z politiky, nejsou to straníci, není to opozice, jak ji známe. Myslím, že jsou novinka i sami pro sebe, a leží před nimi spousta otázek, na které ještě neznají odpověď. My je samozřejmě budeme podporovat, kde to bude možné a nutné. Ale hodně záleží na nich samotných.

Jak jsou dnes reálné nové volby, férovější?

Já to nevím. To není diplomatická fráze, já to prostě v tuto chvíli nedokážu odhadnout.