Tento týden by se měli setkat premiér Andrej Babiš a místopředseda vlády Jan Hamáček s prezidentem Milošem Zemanem a navrhnout mu odvolání šéfa Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petra Rafaje. Existují závažné důvody, proč by měl prezident návrh vlády vyslyšet. ÚOHS patří mezi desítku nejvlivnějších tuzemských institucí. Rozhoduje třeba o férovosti státních či komunálních zakázek, jejichž roční objem se pohybuje kolem pěti set miliard korun. Měl by také bránit spojování soukromých podniků tak, aby nezískaly monopolní postavení na českém trhu.
Jedenáct let Rafajovy vlády nad úřadem ale přineslo podezření, že úřad rozhoduje v zájmu politiků, nebo dokonce na základě Rafajových osobních zájmů, zejména v posledních letech. Například Rafajovy otočky ve věci mýtného, kdy se na jeho rozhodnutí doložitelně odrážely schůzky s Jaroslavem Faltýnkem, Andrejem Babišem či Milošem Zemanem. Nebo Rafajovo osobní napojení na lidi reprezentující společnost BusLine, v jejíž prospěch rozhodl v řadě řízení. Jednotné číslo je tu namístě, neboť šéf ÚOHS má v mnoha případech právo definitivního rozhodnutí.
Rafaj ÚOHS zatemnil
Jedním z klíčových prvků demokracie je nezávislost a otevřenost institucí. To velmi často záleží na charismatu a důvěryhodnosti jejich šéfa, který dokáže inspirovat podřízené ke službě, k níž je instituce určena. Jen namátkou lze jmenovat Josefa Baxu, prvního předsedu Nejvyššího správního soudu, či Miloslava Kalu, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 35 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
