Martina Feitová, Recycle Store
Upcycling pozvedne starší textil na nečekanou úroveň, vznikne třeba korzet ze starých džínů. (Martina Feitová, Recycle Store) • Autor: Matěj Stránský

Oblečení na stojanech i na řetězech pověšených ze stropů si dnes může kolemjdoucí prohlédnout jen skrze sklo výlohy malého obchodu ve Veverkově ulici na Letné. Je úterý dopoledne a obchod Recycle Store má zavřeno, ostatně jako i další dny vyjma čtvrtka. A když v ten den člověk do obchodu vstoupí, uvnitř nenajde ani konfekci, ale ani klasické secondhandové kousky, ale třeba lahvově zelenou sukni ušitou nejspíše z pivních ubrusů nebo kraťasy ze starého povlečení.

Martina Feitová si před pěti lety otevřela obchod hned vedle oblíbené kavárny. Nejdříve jezdila do secondhandů, kde vybírala a následně upravovala vintage oblečení, staré, kvalitní či netradiční kousky, které se těší čím dál větší popularitě. Loni v létě ale koncept proměnila a zaměřila se primárně na takzvaný upcycling, tedy „pozvednutí“ staršího textilního materiálu na novou a mnohdy nečekanou úroveň.

35B_foto recyclestore_bigcartel_com
Upcycling pozvedne starší textil na nečekanou úroveň, vznikne třeba korzet ze starých džínů. (Martina Feitová, Recycle Store)

„Pro spoustu lidí je recyklace a upcycling o proměně materiálu, ale pomalá móda je také tom, že člověk zpomalí sám, proto nemám otevřeno sedm dní v týdnu jako dřív. Zákazník si mě vědomě vybere, nebo se mi ozve a sejdeme se,“ vysvětluje. Místo nevšedního oblečení teď v secondhandech vyhledává třeba povlečení, závěsy nebo ručníky. Vybraný materiál potom vozí švadleně a tak podle jejích návrhů vznikne třeba korzet z ručníků. „Jdu i po produktech, které jsou nepopulární a těžko se využívají. Vezmu třeba obrovské rifle, které už by si nikdo nekoupil,“ popisuje Feitová.

A právě podobné kreativní úpravy, stejně jako secondhandové nákupy a vzájemná výměna oděvů ztělesňují možný přístup, jímž by se v budoucnosti mohl a měl ubírat jeden z největších zatěžovatelů životního prostředí – módní průmysl. Jedno z největších výrobních odvětví ročně vychrlí 100 miliard kusů oblečení nehledě na životní prostředí ani pracovní podmínky lidí, kteří je vyrábějí v jihovýchodní Asii či Africe.

Jde o dvojnásobný počet v porovnání s rokem 2000 – a jen potvrzuje termín fast fashion, rychlá móda, jejímž hlavním nositelem jsou řetězce s levným oblečením. Rychlá a masová není jen produkce textilního zboží, ale i jeho následná likvidace. Podle Christiny Dean, zakladatelky ekologické charity Redress, v současnosti 92 milionů tun textilu každoročně putuje do odpadu. Každý člověk se tak ročně průměrně zbaví okolo 30 kilogramů textilního odpadu, přičemž jen čtvrtina celkového množství se dá znovu recyklovat nebo zužitkovat.

Přeprodej na síti

„Je načase využívat textil, který již máme k dispozici, a vydat se cestou upcyklace, vyměňování a kreativity obecně,“ říká Stefan Vashkevich z Institutu cirkulární ekonomiky, kde se věnuje textilnímu průmyslu. V Česku takový osud potká podle různých odhadů 80–200 tisíc tun oblečení putuje na skládku, a pokud nezamíří do secondhandů nebo dobročinných obchodů, pravděpodobně z něj vzniknou hadry či výplň do autosedaček. Vyhráno však není ani v případě, že se textil dostane do sběrného kontejneru. „Velká část oblečení není použitelná, je kontaminovaná nebo nerecyklovatelná,“ dodává Vashkevich. Jinými slovy, místo rychloobrátkového zboží je lepší kupovat méně kvalitnějších a zodpovědně vyrobených věcí, nebo si oblečení ještě raději pořídit ze second handu (případně povyměňovat). Přičemž „vylepšené“ vintage kousky pak stojí na ekologickém i módním vrcholku tohoto uvažování, ke kterému také můžou přitáhnout pozornost.

A přestože se citovaná čísla zdají až fatální, jsou tu i údaje, které předpovídají možnou změnu naznačeným směrem. Největší on-line americký secondhandový obchod thredUP si už třetím rokem nechává od společnosti GlobalData zpracovávat údaje o vývoji v tomto odvětví. S každým rokem se podle nich rozšiřuje skupina žen, které nakupují v secondhandu nebo jsou otevřeny secondhandovým nákupům; v současnosti se jedná asi o 70 procent žen.

I_obalka_R33
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 34 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

I_obalka_R33
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 34 článkům z tohoto vydání.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Klára Zajíčková

redaktorka

zajickova
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 44

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte