Je to přesně sto kilometrů. Můžete jít týden nebo tři dny. Nebo, když máte spolehlivé boty a trochu kuráže, trasu projít za den a noc. A nemusíte ji zdolat celou. Možností, odkud sestoupat do podhůří, je spousta. Stejně jako chat a penzionů na hřebenech a v údolích, kde lze přespat, v pohodlí i skromně. Nebo velmi skromně, ve spacáku vedle cesty či v turistickém přístřešku. Ať se rozhodnete jakkoli, cestou přes Jizerské hory a Krkonoše toho uvidíte spoustu.
Cesta končí v Trutnově na náměstí, takže pokud si potrpíte na symboliku, vyrazte z náměstí libereckého. Jinak je ale lepší se místní dopravou dovézt do Bedřichova ke stadionu a začít cestu tady. Když je cesta bohatá na chaty s postelemi, je bohatá i na chaty s občerstvením, což zjistíte hned po prvních třech kilometrech na Nové Louce. Z Nové Louky stoupejte na Čihadla, po asfaltové a betonové cestě, která se zničehonic vyhoupne mezi hřebenová rašeliniště. Jste na horách. Nebojte se ošklivého počasí, když trochu prší a je mlha, je tahle část Jizerských hor nejhezčí. A máte šanci, že v bufetu Na Knejpě vedle Velké klečové louky nebude fronta na půl hodiny.
Hory jsou ale hezké i za hezkého počasí, jen se smiřte s tím, že tady prostě nikdy nebudete sami. Po Jizerských horách se jezdí dobře na kole, cyklistů tu jsou stovky a mohutně přečíslují pěší. Po Štolpišské silnici dojděte na Smědavu, ale kousek za ní udělejte úhybný manévr. Skoro všichni budou pokračovat nejkratší cestou (a cyklostezkou) na Jizerku, vy zahněte…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
