Osm let staré nasazení odposlechů na šéfku kanceláře tehdejšího premiéra Janu Nagyovou (dnes Nečasovou) bylo nedostatečně zdůvodněné, a tudíž nezákonné. Tak ke všeobecnému překvapení rozhodl nedávno soudce Nejvyššího soudu Jiří Pácal o stížnosti k proslulému případu tajné milenky premiéra Petra Nečase, kvůli kterému v roce 2013 padla jeho vláda. Navíc – a tady může být Pácalův verdikt pro leckoho trochu komplikovaný – o trestné činnosti, za kterou Jana Nagyová nakonec skončila na lavici obžalovaných, se policisté dozvěděli až z těchto (špatně zdůvodněných) odposlechů, které původně žádali kvůli něčemu jinému. To je ovšem v rozporu s právníky uznávanou zásadou, že informace o protiprávním jednání musí mít policie v ruce před žádostí o odposlech, nikoli je náhodou zjistit při mlhavě povoleném odposlouchávání.
Každopádně Jana Nečasová byla už za svůj trestný čin – zneužití vojenské tajné služby k soukromému sledování tehdejší manželky svého milence premiéra – odsouzena k podmíněnému trestu odnětí svobody a několik nižších soudů odposlechy jako důkaz bez námitek přijalo. Jejich rozsudek se Pácalovým verdiktem automaticky neruší, Jana Nečasová si však podala proti němu dovolání k Nejvyššímu soudu a ten v následujících týdnech rozhodne, zda v něm byly odposlechy klíčovým důkazem. Pokud dojde k závěru, že ano, rozsudek stojící na nezákonném fundamentu zruší; může jej ale také potvrdit na základě jiných důkazů.
Odposlechy jsou důležitou součástí…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
