Že sezení je nové kouření, už jste určitě někdy slyšeli. Sedavý životní styl přispívá k obezitě, kardiovaskulárním chorobám a bolestem páteře tak mocně, že si v posledních dekádách vysloužil status úhlavního zdravotního nepřítele lidstva. A taky jste možná slyšeli, že léčba nebožáků, které jejich profese nevyhnutelně přikovala na osm hodin denně k počítačům, nemusí být až tak složitá: stačí, když si svou pracovní plochu zvednou do výše a budou při práci stát.
Ostatně autor těchto řádek svého času patřil k věrozvěstům nového trendu. Na erární skříňku plnou starých sešitů a prošlých potravin nakladl komínek knih, na vrchol položil svůj notebook do výšky očí a o patro níž externí klávesnici. Svým kolegům pak na potkání vykládal, jak se při práci cítí bystrý a svěží.
Uběhlo pár let a bolavá záda z nadměrného sezení v těchto dnech trápí kdekoho. Hobbymarkety jsou otevřené, takže stlouct si stůl na stání by neměl být takový problém. Než roztančíte hoblík a pilku, vyplatí se ale dát naivní nadšení na chvíli stranou a zjistit, co o zdravotních přínosech kancelářské práce vestoje skutečně víme.
Smrtelná aktivita
Průkopníkem stojací revoluce se na přelomu tisíciletí stal americký endokrinolog James Levine, který svou kariéru zasvětil zkoumání dopadů chronického sezení
a v rozhovorech jej nazýval „smrtelnou aktivitou“. Nebyl prvním proponentem svého druhu, vestoje psali například Ernest Hemingway, Charles Dickens nebo Vladimir Nabokov. Levine ale svými výzkumy dokázal…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
