Na louce těsně před cedulí označující vjezd do vysočinské obce Kynice se pasou v teplém březnovém předjaří krávy a kousek od nich na silnici stojí policejní auto zaparkované napříč asfaltkou. Dva policisté s rouškou a ochrannými brýlemi tu staví každého, kdo by chtěl jet dál – nepustí nikoho dovnitř, nikoho ven.
„Pro koho to je? A vědí, že si mají přijít?“ ptá se právě hlídka dvou mladých žen, které sem přijely s několika igelitkami nacpanými nákupem. Přivezly je své babičce, která v Kynicích, uzavřených od minulého týdne neprodyšně karanténou, žije. Policisté nákup odnesou přes bezpečnostní zónu do otevřeného kufru hasičské dodávky postavené o kus dál na okraji Kynic a až se zase vrátí na své stanoviště, může si někdo z obce přijít zásoby vyzvednout.
Pozitivně testovaných pacientů měli minulý týden ve devadesátihlavých Kynicích šest. Lidí, kteří se nablízko setkali s člověkem, přes nějž se koronavirus Covid-19 do vesnice dostal, je však v obci víc – a s nimi se pak, ještě v době nevědomí o tom, že nákaza už pronikla k nim do vesnice, setkávali další kyničtí spoluobčané. Proto padlo rozhodnutí ves ještě přes celostátní karanténu celkově odříznout od zbytku země. U kolika dalších obyvatel Kynic prokážou testy přítomnost viru, nebylo minulý týden jasné. A spolu s Kynicemi čekají na to, jak to všechno dopadne, i lidé v nedalekých obcích Vysočiny.
V rukou Pána
Asi jeden kilometr od Kynic leží Číhošť, nejbližší místo od uzavřené vsi. Vesnice, z níž mají Kynice na…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
