Město proti velmoci
Studenti v Hongkongu zabránili nebezpečnému zákonu a demonstrují dál
Buď jako voda, příteli. Nesmíš mít žádný tvar, žádnou formu, tak jako ji nemá voda,“ radil svým žákům mistr bojových umění a herec Bruce Lee, jenž značnou část svého života strávil v Hongkongu. Jeho proslulé učení patří k mottu studentů, kteří letos týden co týden vycházejí do ulic mrakodrapové metropole. Nemají viditelné lídry, organizují se zcela spontánně přes sociální sítě, jako voda se ve vlnách přelévají městem a jejich protest vytryskává na stále nových místech.
Naposledy předminulou neděli vyústila odpolední manifestace ve večerní bitku s policií v jednom z obchodních center. Před výlohami obchodů slavných módních značek mlátili mladí muži deštníkem po hlavách policisty, kteří jim vraceli údery obuškem a dávkami pepřového spreje. Výsledkem mely bylo čtyřicet raněných, včetně policisty, jemuž jeden z protestujících ukousl kus prstu. Následující dny se tisíce demonstrantů do obchodního domu vracely a po majiteli žádaly vysvětlení, proč do soukromého prostoru vpustil policejní jednotky.
Vzdor v Hongkongu tedy zdaleka nekončí. Ačkoli by se při pohledu z Evropy mohlo zdát, že demonstranti už zvítězili.
Prolomení principu
Původně je totiž mobilizoval a dostal do ulic návrh tzv. extradičního zákona, který na první poslech zní jako technikálie. Ve zkratce by umožnil, aby lidé z Hongkongu podezřelí ze spáchání zločinu v pevninské Číně byli vydáváni tamním úřadům.
Městská správa Hongkongu, která zákon navrhla, tvrdí, že reaguje na zcela praktické problémy.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.