Na slovíčko, pane řediteli

Sedmnáctého května 2017 se během pravidelné porady s prezidentem Trumpem tehdejší ministr spravedlnosti Jeff Sessions na chvíli omluvil kvůli naléhavému telefonátu a opustil místnost. Nevíme přesně, jakou barvu měl v obličeji, když se do ní za chvíli zase vrátil, můžeme ale snadno předpokládat, že mu nebylo do skoku. Zrovna se dozvěděl, že jeho náměstek reagoval na odvolání ředitele FBI jmenováním zvláštního vyšetřovatele, jehož úkolem bude prozkoumat možnou spolupráci předvolební kampaně Donalda Trumpa s Ruskem, ale také možnou snahu šéfa Bílého domu zmařit předchozí šetření vedené právě odvolaným šéfem federálních vyšetřovatelů Jamesem Comeym. Ministr nyní musel nové skutečnosti oznámit svému bossovi. Podle jednoho ze svědků, přítomného v tu chvíli na prezidentském mítinku, se Trump po vyslechnutí zprávy zaklonil ve svém prezidentském křesle a hlesl: „Proboha. To je strašný. To je můj konec ve funkci. Teď jsem totálně v prdeli.“ Barvu obličeje ani v tomto případě zpráva neuvádí.

Což je pochopitelné, protože se nejedná o žádné literární dílo. Popis scény včetně citace prezidentovy reakce na jmenování bývalého šéfa FBI Roberta Muellera zvláštním vyšetřovatelem pochází právě ze zprávy Roberta Muellera, jež je výsledným výstupem z vyšetřování. První shrnutí jejího obsahu zveřejnil Sessionsův nástupce (a oddaný stoupenec Donalda Trumpa) William Barr před několika týdny, jednalo se ale jenom o čtyřstránkové shrnutí desetinásobně objemnějšího Muellerova textu a Trump tento…