Jako doma

Kouř na scéně skrývá dvě siluety, na něž dopadá bílé světlo bodových reflektorů, a jejich stíny se v nadživotní velikosti zobrazují na zdech. Dramatický efekt divadelních světel je maximální. Jsou to první chvíle na pódiu během křtu nového alba v pražské MeetFactory. Zpěvačka Ema Brabcová má na úvod zavřené oči, ale po pár vteřinách v temnotě se zdá, jako by náhle procitla ze spánku. Poprvé pohlédne do publika. A ono probuzení se v přeneseném významu dá vztáhnout i na samotnou kapelu Khoiba, která po dlouhých dvanácti letech vydává novinku a vrací se na koncertní pódia.

Oba měli v mezičase dost vlastních aktivit. Kytarista Filip Míšek se stal vyhledávaným a ceněným skladatelem hudby k filmům i tanečním představením. Za hudbu k polskému snímku Fuga byl dokonce nominován na tamní filmovou cenu Orly. Ema Brabcová zpívala s kapelou Luno a stala se součástí projektu Jana P. Muchowa – The Antagonists, který uvádí živá provedení jeho filmových melodií. Ale společné hraní jim chybělo oběma.

„Khoiba je kapela, ve které se cítím nejvíc jako doma. To ale vůbec neznamená, že je při tvorbě vše idylické a bezkonfliktní,“ popisuje Ema Brabcová naladění panující ve dvojici, jež ohlásila plný comeback, ale její koncerty ani nové album nejsou ani trochu nostalgickou záležitostí mířící na pamětníky. Těch ostatně ani v MeetFactory nebyla většina – Khoiba se svou zádumčivostí a křehkostí skvěle vyjímá i v roce 2019.

Naladit se

„Tohle je poprvé, co jsem byla na nějakém…