Z Ruzyně na druhý konec světa
Proč je Praha až na 69. místě v soutěži o titul města, kde se dobře žije
Zatímco Vídeň si podle vzletného titulku agentury Reuters valčíkovým krokem už podesáté v řadě dotančila pro titul nejlepšího města k životu na světě, nedaleká Praha skončila opět až na chvostu sedmé desítky. Tak letos dopadl velký test srovnávající kvalitu žití ve vybraných světových městech. Autorem prestižního a často citovaného žebříčku je globální poradenská firma Mercer, která v něm hodnotí celkem 231 velkoměst na základě různých kritérií, jako jsou bezpečnost, zdravotní péče, kvalita ovzduší nebo kulturní vyžití – a v součtu všech těchto hledisek je už deset let suverénním světovým šampionem právě Vídeň.
Hned za rakouskou metropolí jsou pak další města z oblasti – švýcarský Curych a německý Mnichov, který se o třetí příčku dělí s kanadským Vancouverem. Na opačném konci stupnice obyvatelnosti se pak celkem nepřekvapivě umístila chudá a nebezpečná města z poválečných či válečných zón jako irácký Bagdád, středoafrické Bangui nebo jemenská San’á. Co ale překvapit může, je fakt, že bohatá Praha, turisty často označovaná za jedno z nejkrásnějších měst na Zemi, se v žebříčku umístila až na 69. příčce. Proč tak nízko?
Limity žebříčků
Hodnocení Merceru, o kterém pravidelně informují média v Česku i ve světě, původně vzniklo z ryze praktických důvodů. Velké nadnárodní firmy na konci devadesátých let potřebovaly nějaké vodítko ke stanovení výše finančních odměn pro manažery vysílané pracovat do poboček v různých koutech planety a poradenská…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
