Přežije Achilles, nebo kočka?
Výstava malíře Filipa Černého ve Špálově galerii dokazuje, že každá temná etapa má někde svůj konec
V neustále se měnící kulturní mapě českého hlavního města je dobré si občas připomenout, že jsou zde i konstanty, které stále najdeme na svém místě. Patří k nim Galerie Václava Špály. Dvoupatrová výstavní síň v nultých letech prošla obdobím těžké stagnace a pod správou Nadace Český fond umění málem dospěla tam, kam stejná nadace souběžně přivedla nedaleký Mánes. V něm dnes vystavují jen ti, kteří za to nadaci zaplatí. A komerční provoz (galerie se například na několik týdnů proměnila ve fitness centrum) v povědomí veřejnosti rychle vytěsnil fakt, že se v Mánesu kdysi psaly dějiny českého umění.
Špálova galerie podobnému osudu naštěstí těsně unikla. Nadace ji totiž na rozdíl od Mánesu nevlastní. Majitelem „Špálovky“ je Praha 1 a ta se po protestech proti jejímu směřování do byznysových vod rozhodla vypsat konkurz na nového pronajímatele. Tím se v roce 2010 stala na deset let společnost PPF Art. Petr Kellner má vstřícný vztah k umění a díky tomu vybudoval nejlepší soukromou sbírku naší fotografie v zemi, k tomu dává dohromady i kolekci obrazů. Kurátoruje mu ji Pavel Lagner, někdejší manažer dnes již zaniklé Galerie Tvrdohlaví. A právě Lagner se už osmým rokem stará o program Galerie Václava Špály a ta pod jeho vedením zažívá velmi silné období.
Enigmaticky je pojatá celá expozice.
Lagner síň vyprofiloval jako místo specializované na to nejlepší z české aktuální malby. Jen letos uvedla velmi vydařené výstavy Lubomíra Typlta, Zbyňka…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
