Hannah Gadsby, stand-up bavička z australské Tasmánie, se postarala o to, že odborníci na dějiny umění, genderoví experti i všichni humoristé mají nový domácí úkol. Tím je zhlédnout její hodinové vystoupení natočené pro Netflix zvané Nanette, ve kterém postavila na hlavu to, čemu jsme zvyklí se smát. Podotýkám, že by se na její hodinový monolog měli podívat úplně všichni. O jejím převratném vystoupení se podle mě bude jednou učit ve školách.
Nejprve publiku trochu osvětlí, že svět homosexuálů, leseb a dalších menšinových sexuálních identit je mnohem složitější, než se zdá z médií a z gay pride pochodů. (Veselé tancování do rytmu house music? Podporuje ho, ale mnohem radši doma potichu pije čaj.) Rozcupuje to, jak se učíme o umění, a ze všeho nejvíc si podá Picassa. Umělce, který se pyšnil sexem se sedmnáctiletou, když mu bylo pětačtyřicet, slovy: „Je to ideální! Já jsem na špici a ona v lepší formě taky nikdy nebude.“ Jeho výroky jako „pokaždé když opustím ženu, měl bych ji spálit; znič ženu, zničíš i minulost, již ztělesňuje“ už nebude divák nikdy vnímat stejně. A to komička ani nezmiňuje, že si na tváři jedné ženy mizogynní Picasso típal cigaretu.
Ale největší překvapení? To, jak Gadsby při komickém vystoupení rozdrtí veškeré principy komedie. Její stand-up nás brilantně poskládanými žerty postupně dovede k důvodům, proč se rozhodla s tímto žánrem seknout. Stand-up totiž vyžaduje, aby si člověk dokázal dělat legraci sám ze sebe. Ale čím víc jste mimo normu, o čemž…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
