Německá vláda vznikla letos v březnu – tedy půl roku po volbách, po mnoha nekonečných dnech a nocích jednání o těch nejmenších politických detailech. Připočtěme k tomu měsíce sporů a ladění názorů na uprchlíky a migraci, které během předchozí vlády a při vyjednávání programu před loňskými volbami vedly křesťanská demokracie (CDU) Angely Merkel a její konzervativnější sesterská strana, bavorská CSU. Ani tohle všechno nakonec nestačilo. Konflikt mezi CDU a CSU opět vyplul na povrch a ohrožuje politickou stabilitu ve zřejmě nejdůležitější zemi Evropské unie.
Kdo bude obětován
Spouštěčem aktuálního problému byl nový „migrační akční plán“, který chtěl ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) představit předminulé úterý. Kancléřka, která je odpovědná za hlavní linii vládní politiky, mu to zatrhla. Vadilo jí opatření, které by německé policii dalo právo na hranicích zastavit a nevpustit žadatele o azyl, kteří už byli dříve registrováni v jiné zemi EU.
Podle CSU by opatření vynutilo dodržování platných evropských zákonů, podle nichž hlavní odpovědnost za vyřizování azylových žádostí leží na zemi, kde byl migrant prvně evidován. Zastavil by se tzv. azylový turismus, tedy směřování migrantů a uprchlíků do Německa, kde vidí šanci na lepší život než v nezaměstnaností stíhané Itálii nebo Řecku. Pokud by toto opatření platilo již dříve a hraniční kontroly byly plošné, tak by se v roce 2017 týkalo asi 60 tisíc migrantů, čísla nově příchozích však meziročně setrvale klesají.
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 51 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
