Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika Fokus

Makáme, ale na dluh

Proč Babiš plánuje deficitní rozpočet, když je ekonomika na vrcholu sil

22_foto Jaros
Autor: Milan Jaroš

Novou vládu ještě Andrej Babiš nemá, základní plán pro její fungování už ale ano. Ministerstvo financí odevzdalo minulý týden ostatním úřadům první verzi státního rozpočtu na příští rok. Tento týden hodlá Babiš debatu dotáhnout, nová vláda, kterou chce mít i s důvěrou do 10. července, tedy toho již nejspíš moc nezmění.

Jak bude její hospodaření vypadat? A proč si staronový premiér potřebuje v dnešní příznivé době 50 miliard půjčovat, aby mu rozpočet vyšel?

Víc vybereme, víc utratíme

V základních obrysech vypadá finanční plán státu pro příští rok velmi příznivě. Vychází z předpokladu, že ekonomika dál poběží slušným tempem, což má přinést rekordní nárůst daňových příjmů a víc peněz na utrácení.

Celkem se na příští rok počítá s výdaji ve výši bezmála půldruhého bilionu korun. Z toho jako vždy největší část připadne na důchody, nejrůznější dávky a mzdy státních zaměstnanců. Všechny tyto tři položky jdou příští rok výrazně nahoru, nejvíc ve školství, kde se počítá s dalším zvýšením platů a nabíráním lidí. Babiš slibuje učitelům do dalších voleb v roce 2021 o polovinu vyšší výdělky, než měli loni, což v průměru vychází téměř na 50 tisíc. Příští rok se proto počítá se zvýšením o dalších 15 procent (na platy ostatních státních zaměstnanců má jít navíc šest procent).

Ministerstvo školství kvůli tomu dostane oproti letošnímu roku 26 miliard korun navíc, což je největší nárůst skoro ze všech kapitol. Víc si polepší jen ministerstvo práce, které spravuje důchody a sociální dávky, tedy tradičně největší položky z celého rozpočtu, na které jde příští rok o 41 miliard víc. U důchodů se počítá s nadstandardním zvýšením v průměru o 918 korun měsíčně, zvláštní navýšení mají slíbené penzisté starší 85 let. Dávky se zvyšovaly na několika frontách už letos, například od června začíná fungovat „ošetřovné“ pro lidi pečující o dlouhodobě nemocné příbuzné. Plný nápor na státní pokladnu se ale u těchto změn čeká až příští rok. Ve hře je navíc stále ještě zrušení takzvané karenční doby, tedy proplácení nemocenské hned od prvního dne nemoci, které požadují sociální demokraté a komunisté a na kterém se kromě firem bude podílet také stát.

Větších či menších navýšení je v rozpočtu celá řada. Dohromady se má utratit o 117 miliard víc než letos, což je největší meziroční skok v historii. O stejnou částku se má zvednout i objem peněz, které stát vybere. Na daních a pojistném se příští rok zaplatí o 95 miliard víc než letos, což souvisí primárně s tím, že rostou platy a zaměstnanost v privátní sféře. Mzdy ve firmách už letos rostou nejvyšším tempem za deset let a bez práce je nejméně lidí v historii. Vyšší mzdy znamenají vyšší výběr daně z příjmu a sociálního pojištění, lidé však zároveň víc utrácejí a platí na daních schovaných v cenách zboží, jako je DPH a spotřební daně.

Kromě peněz z daní chce vláda utratit ještě vybrané dividendy od státních firem, jako je ČEZ. To letos není možné kvůli zákonné brzdě, která využití dividend v dobrých časech blokuje. Konkrétně jde o to, že z dividend šlo dosud hradit jen deficit na důchodovém účtu, pokud se na důchody nevybralo dost na sociálním pojištění. Deficit na důchodovém účtu už letos díky ekonomickému boomu není, Babiš proto usiluje o změnu zákona, aby mohl peníze od státních firem použít, jak potřebuje. Pro příští rok už takto počítá se zvýšením příjmů z dividend o 21 miliard.

Reklama
Reklama

Nový pohled

Při vstupu do politiky Babiš často brojil proti tomu, aby si stát kromě peněz vybraných na daních ještě půjčoval bokem a hospodařil se schodkem. „Deficit je ztráta. Kdyby mi někdo sestavil byznys plán se ztrátou, tak ho vyhodím,“ prohlašoval suverénně v roce 2011. O tři roky později sliboval, že do roku 2017 může mít Česko rozpočet bez deficitu.

Pro pořádek připomeňme, že pojmem deficit se míní to, co vláda utratí nad rámec příjmů v daném roce. Tedy kolik si musí půjčit – o kolik zvedne státní dluh. Babišova někdejší vize vyrovnaného rozpočtu se objevila i v první verzi programového prohlášení, které si pro vznikající vládu v květnu dohodl s vedením ČSSD. V jiné pasáži programu je ale upřesnění, že deficit je povolen, pokud ho vláda utratí na investice, což je inovativní klička, která původní slib staví na hlavu. Pro příští rok je v rozpočtu na investice naplánováno 79 miliard, tedy relativně vysoká suma. Navíc s investicemi se vždy počítalo jako s pevnou součástí rozpočtu, u níž není důvod vymýšlet nějaká zvláštní pravidla.

„Když bude deficit, tak investice musí být vyšší, a to je případ příštího roku,“ potvrdil minulý týden premiér jako zdůvodnění, proč jeho staré sliby o vyrovnaném hospodaření najednou neplatí. I přes rekordní nárůst daňových příjmů si vláda pro příští rok s penězi nevystačí a bude si chtít půjčit. Jinými slovy, rozpočet opět bude v deficitu, a to ve výši 50 miliard, stejně jako letos.

Babiš deficit obhajuje faktem, že v mezinárodním měřítku je relativně malý a že Česko má navíc příznivou výchozí pozici i ve výši dlouhodobého dluhu, který se nakupil z deficitů v předchozích letech. Státní dluh, který třeba v Itálii tvoří přes 132 procent HDP a tlačí vládu do kouta kvůli velkým úrokům a splátkám, je v Česku jen 35 procent HDP, tedy čtvrtý nejmenší v Unii. Kromě nízkého dlouhodobého dluhu a aktuálního deficitu se Babiš hájí také tím, že půjčené peníze potřebuje na rozhýbání výstavby dálnic, u níž po několika promarněných letech už slibuje pro letošní a příští rok výrazné zlepšení.

PŘI VSTUPU DO POLITIKY SLIBOVAL PREMIÉR VYROVNANÉ ROZPOČTY.

Tweetni to

Podle ekonomů není plánovaný deficit nic, co by si česká ekonomika nemohla dovolit. Otázkou je, jestli v dnešní příznivé době není zbytečný a jestli se vláda dost snaží při hledání úspor. „Vše jim hraje do karet, takže mít deficit po čtyřech letech solidního růstu je zvláštní,“ říká k návrhu rozpočtu 2019 ekonom Komerční banky Marek Dřímal. Obavy skeptiků budí skutečnost, že kdyby Evropu potkala krize podobná pohybu před deseti lety, v českém rozpočtu není takřka žádná rezerva. 

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte